Proč byly T-72A „zapomenuté“

Ruská armáda měla vždy jasnou hierarchii, které tanky modernizovat jako první. T-72B, vyráběný od poloviny osmdesátých let, přinášel zesílený čelní pancíř, novější systém řízení palby a motor o výkonu 840 koní (asi 627 kW). Byl logickým kandidátem na přestavbu do standardu T-72B3M. Starší T-72A s motorem V-46-6 o pouhých 780 koních (asi 582 kW), zastaralým zaměřovačem TPD-K1 a slabší pasivní ochranou zůstával hluboko ve skladech jako poslední vrstva rezerv, něco, po čem se sáhne, až dojde všechno lepší.

A právě to se podle Tarasenkovy interpretace děje. Fotografie z Kazaně naznačuje, že Uralvagonzavod přešel od přestaveb T-72B k přestavbám T-72A. Rozdíl není vidět na první pohled: obě verze po modernizaci dostanou motor V-92S2F o 1 130 koních (asi 843 kW), moderní celodenní a celonoční systém řízení palby, dodatečnou ochranu věže, boků i dna a digitální komunikační systémy. Jenže pod tím vším zůstává původní korba. A korba T-72A jednoduše nemá takovou pasivní ochranu jako korba T-72B.

Co přestavba skutečně dává, a co nedožene

Představa, že Rusko posílá na frontu muzejní exponáty, je zavádějící. Podle oficiálního prohlášení Rostecu prošly nové série T-72B3M za poslední tři roky přibližně 200 konstrukčními změnami. Nejde jen o motor a optiku. Tanky dostávají prostředky elektronického boje proti dronům, ochranné sítě proti útokům FPV dronů, zesílenou ochranu motorového prostoru. Je to kombinace starého základu a válečně adaptované nadstavby, ne návrat do osmdesátých let, ale ani skok do jednadvacátého století.

Přesto platí zásadní omezení. Tank přestavěný z T-72A vypadá navenek stejně jako tank přestavěný z T-72B. Oba nesou označení T-72B3M. Ale ten první vstupoval do modernizace se slabším pancéřováním a menší konstrukční rezervou. Přídavná ochrana tento handicap zmírňuje, ale zcela ho neodstraní. V opotřebovací válce, kde podle studie francouzského IFRI tankové duely tvořily v roce 2024 méně než 5 % všech tankových ztrát, to nemusí být rozhodující. Většinu tanků ničí miny, dělostřelectvo a drony. Ale v momentě, kdy na přežitelnost posádky záleží, je rozdíl mezi dobrým a průměrným základem reálný.

Čísla, která definují tempo války

Tarasenkův odhad pracuje s tempem přibližně 200 přestaveb ročně. Při 800 dostupných T-72A to znamená zásobu na zhruba čtyři roky, tedy teoreticky do roku 2029. Akademická studie publikovaná v European Journal of International Security uvádí, že Uralvagonzavod měl v roce 2021 celkovou kapacitu kolem 240 tanků ročně napříč typy T-72B3 a T-90M. Odhad 200 kusů na lince T-72 tedy není nerealistický, i když předpokládá, že závod poběží blízko maxima.

Paralelně existuje širší plán. Analýza citovaná účtem Tatarigami na základě dokumentů Frontelligence Insight hovoří o 828 přestavbách a upgradech T-72B3M do roku 2036, s vrcholem mezi lety 2027 a 2029. To naznačuje, že přechod na T-72A není jednorázový nouzový tah, ale součást dlouhodobější průmyslové strategie, byť strategie, která se posouvá ke stále horšímu výchozímu materiálu.

A po T-72A? IFRI potvrzuje, že Rusko už nyní používá i starší vrstvy rezerv včetně T-62 a T-55. Ne jako hlavní údernou sílu, ale jako doplněk. Spíš než náhlé vypnutí ruské tankové produkce lze čekat postupný pokles kvality.

Co to znamená pro Ukrajinu, a pro Česko

Pro Ukrajinu je klíčová implikace jednoduchá: válka se nekrátí. Ani 800 modernizovaných tanků samo o sobě frontu neotočí, experti citovaní RFE/RL upozorňují, že ani 100 až 150 západních tanků není automatický zlom, a totéž platí obráceně. Ale 200 kusů ročně znamená, že Rusko si drží schopnost doplňovat ztráty a udržovat obrněné jednotky v poli. Ne převahu. Vytrvalost.

V českém kontextu to posiluje argument, který zaznívá od roku 2024: podpora Ukrajiny musí být plánovaná na roky, ne na jednu sezonu. Česká muniční iniciativa dodala podle ministerstva zahraničí přibližně 1,5 milionu kusů velkorážové munice v roce 2024. Premiér Fiala v lednu 2026 potvrdil, že iniciativa může pokračovat za předpokladu financování dalšími státy. Pokud Rusko umí generovat další obrněnce ze stále hlubších vrstev rezerv, potřeba munice pro jejich ničení a opotřebování neklesá. Prodlužuje se.

Vytrvalost, ne převaha

Skutečná zpráva z Kazaně není, že Rusko „našlo“ zapomenutou armádu. Je to, že i technicky horší a starší platformy dokáže systematicky převádět do funkčních bojových strojů a posílat je na frontu. Podle nás jde o nejjasnější signál toho, co analytici popisují už měsíce: Moskva nevyhrává kvalitou ani inovací, ale schopností držet opotřebovací válku déle, než protivník čekal. A právě na tuto schopnost musí Západ odpovědět, ne jednorázově, ale se stejnou vytrvalostí.

Článek Rusko objevilo 800 tanků, které měly zůstat zapomenuty. Zkouší poslední záchranu, která může změnit válku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.