Co přesně se 23. srpna stalo

Telegramový kanál PPO Radar, který sleduje ukrajinský vzdušný prostor, zaznamenal dva letouny Su-57 nad akvatorií Černého moře. Vzápětí se objevilo hlášení o jedné řízené střele typu Ch-59/69 mířící na oblast Fontanky u Oděsy. Oficiální kanál Vzdušných sil Ukrajiny ve stejných minutách vydal varování: „Rakety ve směru Oděsy“ a výzvu k úkrytu.

Sekvence je výmluvná, ale důležité je říct, co z veřejných dat víme a co ne. Víme, že Su-57 byly ve vzduchu. Víme, že střela letěla na Oděsu. Ukrajinské otevřené zdroje ale explicitně nepotvrdily, že střelu vypustil právě Su-57, a nezveřejnily ani podrobný rozpis škod. Analytická interpretace spojení obou událostí je silná (časová a prostorová korelace je těsná), ale zůstává interpretací.

Proč je nosič důležitější než střela

Střely rodiny Ch-59/69 nejsou exkluzivní výbavou Su-57. Nést je mohou i starší typy jako Su-35S nebo Su-30SM. Podle veřejně dostupných technických materiálů má Ch-59MK2 maximální dostřel 285 kilometrů, Ch-69 pak kolem 290 kilometrů. Obě letí nízko nad terénem, což ztěžuje jejich zachycení.

Rozdíl Su-57 není ve střele, ale v tom, kdo ji nese. Nižší radarová zjistitelnost a vnitřní zbraňové šachty dávají letounu vyšší šanci přežít odpal a bezpečně se vrátit. Starší ruské stíhačky při podobných misích riskují víc, jejich radarový odraz je výrazně větší a zbraně nesou na vnějších závěsech. Su-57 tak může opakovaně útočit z bezpečnější vzdálenosti, aniž by Rusko riskovalo ztrátu vzácného stroje.

A právě v tom tkví problém pro Ukrajinu. Nejde o jednu střelu. Jde o to, jestli se z podobných úderů stane rutina.

Od pěti kusů k desítkám: jak Su-57 rostl

Na začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 mělo Rusko podle RUSI dodány pouhé čtyři sériové Su-57. Military Watch Magazine v březnu 2022 odhadoval jedinou letku o zhruba pěti strojích. S tak malým počtem šlo o prestižní platformu vhodnou maximálně k testování v reálných podmínkách.

Do konce roku 2024 ruské vedení očekávalo 22 sériových kusů. Mediální odhady dnes hovoří o desítkách vyrobených strojů, i když počet skutečně frontově nasaditelných letounů může být nižší. Přesto je posun zásadní: z výjimečné ukázkové platformy se Su-57 mění v letoun, který lze nasazovat paralelně na více úkolů.

Chatham House ve své analýze ruského letectva upozorňuje, že ani rychlejší rozvoj modernizované verze Su-57M pravděpodobně nezlomí převahu NATO ve vzduchu. Samotné ruské letectvo podle téhož zdroje nemá plnou důvěru v přežitelnost Su-57 proti moderní protivzdušné obraně. To vysvětluje, proč Rusko letoun neposílá hluboko nad ukrajinské území, ale drží ho v bezpečnější roli nosiče munice odpalované z bezpečné vzdálenosti.

Co to znamená pro Oděsu a pro obilný koridor

Oděsa není jen město s milionem obyvatel. Je to ekonomická páteř Ukrajiny. Porty takzvané Velké Oděsy (Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj) v roce 2025 odbavily 73,3 milionu tun nákladu, tedy přes 91 % výkonu všech mořských přístavů Oděské oblasti. Od spuštění ukrajinského námořního koridoru z nich vyplulo 6 876 lodí se 172,8 milionu tun zboží, z toho 104 milionů tun obilí.

Každý úder na přístavní infrastrukturu proto neznamená jen vojenský efekt. Znamená riziko zpoždění dodávek, zdražení námořního pojištění a kolísání toků, které se přelévají i do středoevropských trhů. Česká republika sice není přímým odběratelem přes oděské přístavy, ale cenové vlny na obilných trzích hranice nerespektují.

Ukrajina přitom není bezmocná. V červnu 2024 doložila zásah Su-57 přímo na zemi v Achtubinsku, stovky kilometrů od fronty. Jenže lov odpalujících nosičů za letu vyžaduje riskantní předsunutí cenných systémů Patriot blíž k frontě, a těch má Ukrajina omezený počet. Obrana existuje, ale je drahá a ne vždy rutinně použitelná.

Trend, ne zlom

Su-57 není zázračná zbraň, která sama změní průběh války. Formálně patří do stejné generace jako americký F-35 nebo čínský J-20, ale v sériovosti, síťovém ekosystému a filozofii nízké pozorovatelnosti za oběma zaostává. Čínský program J-20 roste nesrovnatelně rychleji a západní stroje mají za sebou dekády operačního vyzrávání.

Skutečná hrozba pro Ukrajinu nespočívá v jednom letounu ani v jedné střele. Spočívá v tom, že rostoucí počet Su-57 umožňuje Rusku zvyšovat frekvenci přesných úderů do ukrajinského týlu, na přístavy, logistické uzly a sklady, z pozic, kde je obtížné nosič zachytit. Srpnový úder na Oděsu nebyl zlomem. Byl signálem, že se z výjimky může stát pravidlo.

Článek Rusko stanovilo nejdůležitější roli Su-57 při útocích na Oděsu. Jediný úder ukázal, co to znamená pro Ukrajinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.