Devadesát dní v pěti fázích

Osa scénáře má přesnou dramaturgii:

• Den 1, dekapitace. Hypersonické a balistické střely zasáhnou litevské politické vedení a protivzdušnou obranu. Cílem je během minut eliminovat prezidenta, předsedu parlamentu a klíčové velitelské uzly.
• Dny 2–18, dronový blitz. Sedmnáct dní po sobě útočí podle modelu 10 000 dronů denně na energetickou infrastrukturu, komunikace a zbývající vojenské objekty.
• Dny 19–58, systematické bombardování. Dalších čtyřicet dní pokračují údery nižší intenzity, které mají udržet humanitární kolaps a zabránit obnově státních funkcí.
• Dny 59–85, diplomatické vakuum. NATO debatuje, ale podle modelu nedosáhne politické shody na vojenské odpovědi. Zásoby interceptorů jsou vyčerpané.
• Den 90, ultimátum. Moskva vyzve všechny tři pobaltské státy k přijetí ruské správy pod hrozbou úderů na Rigu a Tallinn.

BDI výslovně připouští, že takto vynucená „kapitulace“ by byla právně neplatná podle Vídeňské úmluvy. Model ale tvrdí, že Kreml by usiloval o faktickou kontrolu, ne o mezinárodní legitimitu.

Ústavní černá díra

Nejoriginálnější část scénáře se netýká raket, ale litevské ústavy. Článek 89 říká, že při smrti nebo nezpůsobilosti prezidenta přecházejí jeho pravomoci výhradně na předsedu Seimasu, a na nikoho jiného. Pokud dekapitační úder zabije oba současně, vznikne podle BDI „constitutional black hole“: vláda sice podle článku 94 spravuje stát a zajišťuje bezpečnost, ale nemá jasný mandát vrchního velitele. A svolat usnášeníschopný parlament v troskách Vilniusu je v modelu nemožné.

Think tank na konci dubna 2026 publikoval k tomuto tématu samostatnou analýzu a doporučil ústavní reformu kontinuity moci, decentralizaci velení a předem stanovený řetězec nástupnictví. Litevské úřady zatím nepřevzaly balík BDI jako celek, ale směrem k některým doporučením už postupují, rozpočet 2026 obsahuje 145 milionů eur na integrovanou protidronovou obranu.

Co scénář předpokládá, a kde přestřeluje

Model stojí na několika premisách, které si zaslouží kritický pohled:

Zásoby dronů. BDI odhaduje, že Rusko může do prosince 2027 nashromáždit 170 000 dronů typu Šahed/Geran. Číslo vychází z pozorovaných výrobních kapacit, ale v otevřených zdrojích ho nelze nezávisle ověřit. Je to modelový odhad, ne zpravodajsky potvrzený fakt.

Vyčerpání USA. Scénář zasazuje útok do období, kdy jsou Spojené státy vyčerpané válkou s Íránem a sklady interceptorů téměř prázdné. BDI uvádí konkrétní čísla, 943 odpálených Patriotů za čtyři dny, ale ani ta se nepodařilo potvrdit z nezávislých primárních zdrojů.

Stažení francouzského jaderného deštníku. Zde jde BDI přímo proti současné oficiální linii. Macron ještě v březnu 2026 na základně Île Longue mluvil o „forward deterrence“ a nabídl partnerům zapojení do cvičení strategických sil. Premisa BDI je volební projekce, ne popis aktuálního stavu.

Estonská rozvědka vidí jinak. Veřejná zpráva estonské Foreign Intelligence Service z února 2026 říká, že Rusko nemá v úmyslu vojensky napadnout člena NATO v příštím roce, a pravděpodobně ani v roce následujícím. Varuje před dlouhodobým růstem kapacit, ale ne před bezprostředním útokem.

Litva není měkký cíl, a Česko není daleko

Scénář modeluje zhroucení ve stejném horizontu, v němž má v Litvě dosáhnout plné operační schopnosti německá brigáda. Litevský obranný rozpočet na rok 2026 činí 4,79 miliardy eur, rekordních 5,38 % HDP, a zahrnuje nákupy systémů NASAMS, MSHORAD i protidronových technologií. NATO v lednu 2026 poprvé nasadilo Allied Reaction Force ve cvičení Steadfast Dart s účastí jedenácti zemí včetně Česka.

Český kontext není abstraktní. V dubnu 2026 sloužili čeští vojáci v lotyšské Ādaži i v litevském mnohonárodním uskupení pod německým velením; poprvé tam byli příslušníci 102. průzkumného praporu. Mandát schválený Sněmovnou umožňuje až 2 000 českých vojáků na východní hranici Aliance. V Polsku operuje česká vrtulníková jednotka zaměřená mimo jiné na nízkoletící cíle. Pád Litvy by nebyl vzdálená geopolitická abstrakce, byl by krizí odstrašení, které chrání i české vojáky na místě.

Co si z modelu odnést

Nejsilnější poselství scénáře BDI není počet dronů ani konkrétní den ultimáta. Je to představa, že moderní útok může začít na ústavní a infrastrukturní uzly státu dřív, než se spor stihne změnit v klasickou obranu hranice. Správný rámec pro čtení tohoto materiálu je podle nás: vysoký varovný scénář, který ukazuje, kde by obrana mohla selhat, ne předpověď, že zítra selže.

Litva, Německo i NATO mezitím investují miliardy do toho, aby se prostor mezi „dnem 1″ a „dnem 90″ nikdy neotevřel.

Článek Studie popisuje, jak by Rusko mohlo obsadit pobaltské oblasti za 90 dní, aniž by poslalo jediného vojáka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.