Odkud se bere číslo čtyři

Veřejně doložitelná časová osa vypadá takto. Rostec oznámil dodání šestého modernizovaného A-50U v roce 2019, sedmý potvrdil Interfax v prosinci 2021, osmý kus Rostec předal v září 2023. Osm modernizovaných strojů, to zní jako solidní flotila. Jenže válka si vzala svou daň.

V únoru 2023 zasáhl ukrajinský útok A-50U s označením Red 41 přímo na běloruské základně v Mačuliščích. V lednu 2024 šel k zemi Red 37 nad Azovským mořem. O měsíc později, 23. února 2024, následoval Red 42 nad Krasnodarským krajem. Tři kusy vyřazené nebo zničené během jediného roku. V květnu 2026 se sice vrátil z oprav stroj Red 47, ale podle rekonstrukce serveru Defense Express to nechává v inventáři nanejvýš pět kusů, z nichž čtyři jsou schopné „periodického provozu“. Periodického, tedy ne všechny najednou, ne nepřetržitě, ale ve střídání s údržbou a rotací posádek.

Čtyři letouny na pokrytí fronty dlouhé přes tisíc kilometrů. To je extrémně tenký led.

Co znamená „oslepit“ a proč stačí jediný den

Důležité je rozumět tomu, co A-50U pro ruské letectvo dělá. Nejde o obyčejný radar. Je to létající velitelské stanoviště na platformě Il-76, které současně sleduje desítky cílů, navádí stíhačky a předává jim obraz daleko za horizontem pozemních radarů. Právě díky A-50U mohou Su-35 odpálit dálkové střely R-37M na cíle, které samy nevidí. Právě díky němu operují Su-34 s klouzavými pumami v relativním bezpečí, vědí, odkud hrozí nebezpečí, a mají čas reagovat.

„Oslepit“ proto neznamená zhasnout všechny ruské radary od Kaliningradu po Vladivostok. Znamená to vyřadit nebo odtlačit poslední A-50U tak daleko od fronty, že přestanou plnit svou roli nad rozhodujícím bojištěm. A právě proto může stačit jediný den. Když máte čtyři stroje, z nichž dva jsou v danou chvíli na údržbě a jeden rotuje, stačí jeden úspěšný útok nebo vynucené stažení, aby se kontinuální pokrytí AEW nad klíčovým sektorem rozpadlo. Ne na měsíce, ale na hodiny a dny, kdy ruské stíhačky a bombardéry létají bez očí.

Gripen a Meteor: ne zázrak, ale násobič tlaku

Švédská vláda 28. května 2026 oznámila záměr prodat Ukrajině až 20 Gripenů E/F a darovat až 16 starších Gripenů C/D, ovšem s podmínkou, že Kyjev uzavře smlouvu na nákup novějších verzí. Výcvik pilotů může začít ještě letos, první C/D by podle švédské strany mohly bránit ukrajinský vzdušný prostor už příští rok. Ukrajinské ministerstvo obrany mluví o prvním balíku během příštích deseti měsíců.

Klíčem není samotný Gripen, ale jeho kombinace se střelou Meteor od MBDA. Meteor využívá raketový motor s průtokovým náporovým pohonem, který si udržuje energii i na extrémní vzdálenosti. Výrobce zdůrazňuje „velkou zónu bez úniku“, tedy prostor, z něhož se cíl už nedokáže vymanit. Pro ruské posádky to znamená, že ukrajinský stíhač může odpálit z bezpečné vzdálenosti a střela doletí s dostatečnou energií na manévrování v terminální fázi.

Gripeny samy o sobě válku neotočí. Ale mohou výrazně zvýšit cenu každého ruského vzdušného výpadu. Pokud Su-34 s klouzavými pumami budou muset operovat dál od fronty, klesne přesnost i frekvence úderů. Pokud se A-50U budou muset stáhnout ještě hlouběji do ruského vzdušného prostoru, ztratí schopnost pokrývat frontovou linii. A pokud Ukrajina dokáže některý z posledních čtyř strojů fyzicky vyřadit, celý systém se začne sypat.

Proč Rusko nedokáže díru zacelit

NATO přechází na dvoukolejnou logiku: drží 14 aliančních E-3A s plánovaným provozem do roku 2035 a současně pořizuje šest nových E-7A Wedgetail s radarem AESA, pokrytím přes čtyři miliony čtverečních kilometrů na standardní misi a sdílením dat v reálném čase. Polsko si pořídilo dva Saaby 340 AEW. Česká republika vstupuje do éry F-35 s dodávkami od roku 2031 a je plně zapojená do aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS.

A Rusko? To v roce 2026 slaví návrat jednoho opraveného stroje z osmdesátých let. Program nástupce A-100 se veřejně nepropisuje do sériové výroby. Obnova flotily probíhá tempem jednoho kusu za dva až tři roky, a to ještě jde o modernizace starých draků, ne o novou produkci. Zatímco západní aliance buduje redundantní síť, kde výpadek jednoho stroje nic nezmění, Rusko balancuje celý vzdušný obraz nad Ukrajinou na čtyřech strojích bez viditelné náhrady.

Nejslabší článek řetězu

Ruské letectvo není slabé. Má stovky stíhaček, tisíce řízených střel, hustou síť pozemních radarů. Ale armáda je tak silná jako její nejslabší článek, a tím článkem jsou právě čtyři A-50U, bez nichž se sofistikovaný vzdušný boj mění v improvizaci. Gripeny s Meteory nemusí sestřelit všechny čtyři. Stačí, aby ruské velení usoudilo, že riziko ztráty dalšího A-50U je příliš vysoké, a stáhne je samo. V tu chvíli bude fronta pro ruské stíhačky temná.

Článek Ukrajinské Gripeny mohou za jediný den Rusko zcela oslepit. Zbývají mu poslední 4 letouny AEW&C se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.