Zájem, portfolio, kontrakt, dodávka, čtyři různé věci

Ruská zbrojní komunikace systematicky směšuje pojmy, které v obchodní praxi znamenají zásadně odlišné fáze. „Zájem“ je nezávazný dotaz na veletrhu. „Portfolio zakázek“ je souhrn rámcových dohod, z nichž část může být odložena na roky. „Podepsaný kontrakt“ je právně závazný dokument s cenou a harmonogramem. A „reálně dodaná zbraň“ je kus, který opustil továrnu a přistál u zákazníka.

Michejev v únoru mluvil o zájmu. Oficiální tisková zpráva Rosoboronexportu k World Defense Show neobsahovala u T-90MS ani Su-57E žádné jméno zákazníka, žádný počet kusů, žádný dodací termín. V dubnu 2026 firma rétoriku posílila, u Su-57E už tvrdila, že letoun „objednalo několik spolehlivých partnerů“ a seznam zákazníků roste. Ani tehdy však neuvedla jedinou zemi, jeden letoun, jedno datum. Posun od „zájmu“ ke „kontraktu“ proběhl čistě na úrovni slov, ne veřejně ověřitelných faktů.

Kde reální kupci existují, a kde ne

Ruský zbrojní export v roce 2026 není nulový. Indie 3. března podepsala s Rosoboronexportem kontrakt na námořní střely VL-Shtil za 2 182 crore rupií a 27. března kontrakt na systémy Tunguska za 445 crore rupií. Obě smlouvy zveřejnilo indické ministerstvo obrany s přesnými částkami a podpisy.

To je přesně ten typ informace, který u T-90MS a Su-57E chybí. U tanku se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat žádnou novou objednávku z let 2025–2026. U stíhačky ruská Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci ještě v květnu 2024 tvrdila, že první zahraniční zákazník začne Su-57E provozovat v roce 2025. Do února 2026 tento zákazník nebyl veřejně pojmenován.

Čísla, která mluví proti marketingu

Širší kontext je ještě výmluvnější. Sergej Čemezov, šéf mateřského Rostecu, v listopadu 2025 pro TASS připustil, že ruský obranný export od roku 2022 klesl, protože většina produkce šla vlastní armádě bojující na Ukrajině. Nezávislá data SIPRI z března 2026 pak propad vyčíslila:

• Ruský export hlavních zbraní spadl o 64 % mezi obdobími 2016–2020 a 2021–2025.
• Podíl Ruska na světovém trhu klesl z 21 % na 6,8 %.
• Téměř tři čtvrtiny zbývajícího exportu směřovaly do tří zemí: Indie (48 %), Čína (13 %), Bělorusko (13 %).

Rosoboronexport přitom v dubnu 2026 uváděl portfolio zakázek nad 60 miliard dolarů a devizový výnos za rok 2025 přes 15 miliard dolarů. Bez veřejného rozpisu podle zákazníků a typů smluv však nelze říct, kolik z toho jsou pevné krátkodobé kontrakty a kolik rámcové dohody odložené na neurčito.

Exportní hvězdy vs. exportní realita

Srovnání s konkurencí ukazuje, proč je marketingová viditelnost T-90MS a Su-57E tak křiklavě nepodložená. F-35 měl na začátku roku 2026 téměř 1 300 letounů v provozu u dvanácti států, jen v roce 2025 Lockheed Martin dodal 191 kusů. Leopard 2 slouží ve 22 zemích s více než 3 500 kusy. Nejde o přímé srovnání bojového výkonu, jde o exportní trakci, důvěru zákazníků a servisní ekosystém. Su-57E je zatím hlavně exponát na veletrzích.

Proč to Moskva dělá

Veletržní komunikace Rosoboronexportu plní dvojí funkci. Obchodní: udržet kontakt se zeměmi, které ruskou techniku provozují a potřebují náhradní díly i modernizace. A propagandistickou: signalizovat světu, že ruský průmysl navzdory válce a sankcím funguje. Riziko sekundárních sankcí přitom není teoretické, USA v prosinci 2020 v režimu CAATSA sankcionovaly turecký úřad SSB právě za obchod s Rosoboronexportem kolem S-400.

Marketingová viditelnost T-90MS a Su-57E je dnes prokazatelně vyšší než jejich veřejně doložená exportní stopa. Fronta zákazníků možná existuje, ale zatím jen v tiskových zprávách z Moskvy.

Článek Zákazníci se perou o tanky T-90MS a stíhačky Su-57E, kasají se Rusové. Jenomže realita je jiná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.