Půlrok, který předcházel ultimátu

Příběh nezačal červnovým projevem, ale kyberoperací. Skupina Fenix ve spolupráci s InformNapalm pronikla do účtů desítek ruských operátorů dronů a po šest měsíců sledovala, jak Moskva využívá běloruské mobilní věže a civilní telekomunikační infrastrukturu k udržení stabilního signálu a trasování letů útočných bezpilotníků. Výsledky zveřejnila 21. února 2026.

Už tři dny předtím, 18. února, Kyjev uvalil sankce přímo na Lukašenka, a relay systém pro řízení dronů v Bělorusku uvedl jako jeden z výslovných důvodů. V dubnu přišla další vlna sankcí, tentokrát na běloruské podniky napojené na ruský vojensko-průmyslový komplex. A 10. června běloruská redakce Rádia Svobodná Evropa rozkreslila celý „dronový pás“ podél běloruské hranice: startovací komplexy, sklady, trasy vedené přes běloruský vzdušný prostor.

Zelenskyj tedy nepřišel s neurčitou hrozbou. Přeložil měsíce zpravodajské práce do jediné věty s týdenním deadlinem.

Co přesně opakovače dělaly a proč na nich záleželo

Opakovače nejsou odpalovací rampy. V architektuře ruské dronové války představují čtvrtou vrstvu, vrstvu velení, signálu a stabilizace trasy. Celý systém funguje ve čtyřech stupních: start, logistika, trasování letu a právě relay/control. Retranslační prvky na mobilních věžích v Brestské a Homelské oblasti pomáhaly udržet spojení s drony na severozápadním koridoru a zvyšovaly šanci, že Šáhedy doletí k cílům v Žytomyrské, Rivnenské a Volyňské oblasti.

Podle InformNapalm tatáž infrastruktura pravděpodobně sehrála roli i při průnicích ruských dronů do polského vzdušného prostoru v září 2025, což posouvá celou věc z čistě ukrajinského rámce do roviny širší evropské bezpečnosti.

Vypnutí čtyř věží Rusko nezastaví. Moskva disponuje nejméně čtrnácti známými startovacími místy a může útoky přesměrovávat. Ale nahradit konkrétní relay vrstvu na běloruských civilních věžích není totéž jako přesunout start jinam. Bez aktivní spolupráce Minsku bude severozápadní koridor pro ruské drony méně pohodlný a méně přesný.

Zrada, nebo taktický úkrok?

Slovo „zrada“ je třeba číst v operativním, ne geopolitickém smyslu. Pokud Minsk zařízení skutečně odstavil, přerušil na vlastním území infrastrukturu, která pracovala výhradně pro ruské útoky. To je krok proti bezprostřednímu ruskému zájmu. Nic víc, nic míň.

Lukašenko totiž zároveň Rusku pomáhá dál, a masivně. Zelenskyj ve svém večerním projevu z 20. června uvedl, že dodávky benzinu z Běloruska do Ruska mezi lednem a květnem 2026 meziročně vzrostly třináctkrát, dodávky dieselu trojnásobně. Více než tři tisíce běloruských podniků podle Kyjeva dodává Rusku kriticky důležité stroje a komponenty. O strategickém odklonu od Moskvy tedy nemůže být řeč.

Podle nás Lukašenko prostě spočítal poměr rizika a zisku. Čtyři retranslační věže za něj nestály za to, aby riskoval přímý ukrajinský úder na běloruské území, zvlášť ve chvíli, kdy Zelenskyj téhož dne prezentoval nové ukrajinské dálkové drony s doletem až 3 000 kilometrů. Minsk navíc sám nese náklady ruského využívání svého vzdušného prostoru: ruské drony nad Běloruskem létají bez koordinace a představují bezpečnostní problém i pro samotný režim.

Co z toho plyne pro další vývoj

Nejdůležitější není samotné vypnutí věží. Důležité je, že Kyjev poprvé udělal z běloruské „pomocné role“ konkrétní, adresnou a potenciálně trestatelnou infrastrukturu. Přeloženo: to, co bylo roky šedou zónou (Bělorusko formálně neválčí, ale pomáhá), dostalo tvář, souřadnice a deadline.

Zda byly opakovače fyzicky demontovány, nebo jen dočasně odstaveny, zatím není potvrzeno. Ukrajina to bude zjišťovat kombinací signálového monitoringu a sledování letových tras. Pokud se věže znovu rozsvítí, Zelenskyj má precedent i veřejný mandát jednat.

Lukašenko si koupil čas. Zelenskyj si koupil něco cennějšího: důkaz, že i bez jediného výstřelu dokáže změnit chování sousedního státu, když má data, vůli a ochotu riskovat.

Článek Zelenskyj zariskoval, ale zahrál to skvěle. Bělorusku rychle došlo, že by ho Ukrajina smetla. Radši tak zradilo Rusko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.