US NAVY vyzbrojí své ponorky miniaturními torpédy. Prakticky se jedná o velký technologický skok pro námořnictvo

V roce 2020 představila společnost Northrop Grumman nové lehké torpédo sestrojené po vzoru staršího návrhu, jenž byl financován americkým námořnictvem. Very Lightweight Torpedo (VLWT) bylo původně určeno k ochraně letadlových lodí před nepřátelskými ponorkami, a to jako anti-torpédové torpédo. Moderní zbraň však najde využití nejen u hladinových lodí, ale také u letounů a především pak u ponorek, do jejichž modernizace americké námořnictvo v posledních letech horlivě investuje.

Modernizace amerického námořnictva

Americké námořnictvo pracovalo více než 10 let na systému, který byl v minulosti označován jako Common Very Lightweight Torpedo (CVLWT). Během vývoje moderního torpéda však námořnictvo od konceptu obrany letadlových lodí, v níž měla torpéda hrát významnou roli, ustoupilo a začalo investovat spíše do modernizace stávajících obranných systémů. V představách velení námořnictev celého světa, včetně amerického, byla torpéda tradičně chápána spíše jako útočná zbraň proti cílům charakteru od klasických hladinových lodí po nepřátelské ponorky.

V současné době používá americké námořnictvo těžká torpéda Mk48 o váze přibližně 4 000 liber (asi 1 800 kg) a přibližně 600 liber (asi 270 kg) vážící lehká torpéda Mk46 a Mk54. Vrtulník Sikorski SH-60, který je dnes primárním vrtulníkem používaným pro protiponorkový boj v americkém námořnictvu, je ale schopen unést jen dvě torpéda Mk54. To omezuje nejen jeho schopnost zasáhnout cíl, když ho najde, ale protože každé z těchto torpéd má zhruba 600 liber (asi 270 kg), je výrazně omezena také doba hlídkování, protože množství neseného paliva v tomto typu vrtulníku je při protiponorkových misích nutně omezeno.

Ale v posledních letech došlo ke značným změnám ve vnímání cílů námořních torpéd, především proto, že dnes v oceánech a mořích přímo raketově roste počet a přítomnost malých bezpilotních podvodních a hladinových plavidel-dronů. Nese to s sebou problém nejen kvantitativní, ale i technologický a ekonomický, neboť například použití běžného torpéda na obranu proti malému podvodnímu či hladinovému dronu se ukazuje jako velmi ekonomicky náročné.

V podstatě se jde s brokovnicí na mouchu, která umí rychle uhýbat. A z opačného zorného úhlu, i vlastní opakovaně použitelné námořní drony by měly být nějak přijatelně vyzbrojeny, ale běžná torpéda je svou hmotností a rozměry značně omezují v celé řadě rozhodujících parametrů.

První průmyslově vyrobené velmi lehké torpédo (VLWT)

Výše uvedené skutečnosti vedly Spojené státy k vývoji nové námořní zbraně – velmi lehkého torpéda. Takové lehké torpédo bylo definováno, navrženo, vyvinuto a v základní podobě byla ověřena i jeho funkčnost Laboratoří aplikovaného výzkumu v Penn State na základě smlouvy s Úřadem pro námořní výzkum USA. Funkční vzorky velmi lehkého torpéda z této laboratoře však vznikly s využitím celé řady velmi exotických materiálů a technologií a v podstatě nepočítaly s průmyslovou výrobou. Program tak vlastně nebyl dotažen do konce.

Ale jeho technologické výsledky v roce 2019 pak přiměly americké námořnictvo, aby opět projevilo značný zájem kromě jiného o vyzbrojení svých ponorek lehkými malými torpédy, které by mohly nabídnout nejen větší palebnou sílu, ale zejména poskytnout spolehlivější a efektivnější ochranu proti nepřátelským torpédům. Úředníci v Pentagonu konečně pochopili, že koncept mini torpéd se těší obrovskému potenciálu. Společnost Northrop Grumman pak na výše uvedený program navázala.

V květnu 2020 představila chytré multifunkční torpédo s moderním naváděcím a útočným softwarem. Jde o první průmyslově vyrobené velmi lehké torpédo (VLWT). Northrop Grumman s využitím svých výzkumných, výrobních a technologických odborných znalostí rozvinula základní technický design VLWT z výše uvedené laboratoře a nahradila vysoce nákladné komponenty a technologie nutné pro běžnou výrobu a provoz VLWT. Podařilo se jí výrazně snížit cenu nového torpéda tím, že dosáhla nižších nákladů při průmyslové výrobě, aniž by omezila jeho vlastnosti a schopnosti.

Velký technologický skok pro námořnictvo

Společnost se zaměřila také na otázku spolehlivosti nového torpéda, protože díky některým konstrukčním změnám oproti původnímu funkčnímu vzorku vznikly v tomto směru určité pochybnosti. Proto především nové díly a materiály byly vyrobeny a testovány ve firmě zvláště důkladně pomocí vlastního testovacího zařízení PSU-ARL, protože společnost Northrop Grumman i US NAVY považují u nové zbraně za rovnocenné zajištění její plné funkčnosti stejně jako spolehlivosti.

Vzniklo tak torpédo CRAW (Compact Rapid Attack Weapon), nazývané také znovu jako CVLWT, které poskytuje možnost útočit na ponorky, vypuštěná velká torpéda a jiná hladinová či podvodní plavidla i malým platformám v podobě lehkých vrtulníků, běžných hlídkových člunů či bezpilotních letounů. Těch může být řádově více, než má námořnictvo dnes k dispozici, a přitom ekonomika věci nebude nijak zásadně větší. Lze očekávat, že využití torpéda CRAW v budoucích operacích navíc přinese logickou potřebu rozšířit možnosti použití torpéd.

Jednak pro vyzbrojení vlastních plovoucích a hlídkových dálkově řízených či zcela autonomních zařízení typu podmořského či hladinového dronu. Ale i koncept vyzbrojení bezposádkových volně plovoucích či pod hladinou driftujících a volně se vznášejících (ale také pevně ukotvených) odpalovacích zásobníků s těmito torpédy, předem rozmístěných v konkrétní kritické oblasti, je díky ekonomické stránce výroby nových lehkých torpéd mnohem reálnější.

Navíc díky výraznému snížení hmotnosti nových torpéd CRAW lze takovéto „odpalovací zásobníky“ přepravovat mnohem nenápadněji, rychleji a mnohem menšími transportními prostředky. Odborníci chápou, že upravené verze těchto pokrokových zbraní by šlo využít nejen například jako protitorpédové stíhače, ale i jako podvodní miny či pasivní průzkumné prostředky s možností náhlého nečekaného útoku.

V podstatě jde v oblasti námořního boje o takový technologický skok, jaký předvedl Elon Musk se svými malými satelity pro snadné celosvětové připojení k internetu oproti původním velkým a drahým speciálním satelitům na vyšších oběžných drahách, navíc vyžadujících ke svému provozu mnohem náročnější technologie.

Torpédo je opravdu miniaturní

Torpédo Northrop Grumman CRAW je tedy již na světě. V zadní části tohoto minitorpéda nalezneme pohonný systém SCEPS (Stored Chemical Energy Power Systems), který funguje na bázi chemické reakce lithia a hexafluoridu síry. Díky vysoké reaktivnosti obou látek dochází k uvolnění velkého množství tepelné energie, v důsledku čehož je produkována vodní pára potřebná k pohonu turbínového motoru.

Turbínové motory se v torpédech využívají už celá léta a i v případě CVLWT tato technologie výrazně přispívá k akceleraci střely. Torpédo tak dosáhne 50 % své maximální rychlosti za méně než 12 sekund. Jaká je maximální rychlost minitorpéda, se však ještě nějakou dobu nejspíš nedozvíme.

The U.S. Navy plans to field its first new torpedo in decades, and one candidate is Northrop Grumman’s Very Lightweight Torpedo (VLWT).
Originally designed to protect aircraft carriers from incoming torpedoes, VLWT could be used by aircraft, surface ships, and even submarines. pic.twitter.com/wBkT7ydVAj

— Graphenes (@Graphenes1) January 2, 2021

S průměrem necelých 16 cm a délkou přibližně 215 cm je CVLWT v porovnání s torpédy jako Mark 48, která jsou nyní standardní zbraní amerického námořnictva, výrazně menší a lehčí. Hmotnost minitorpéda se pohybuje okolo 100 kg, což je asi 16krát méně než u těžkého Mark 48. Jedná se tedy o skutečně miniaturní torpédo, jež by však svému těžkému protějšku mělo zdárně konkurovat palebnou silou.

Senzory moderních torpéd detekují i hustotu vody

Námořnictvo již ve spolupráci s firmou Northrop Grumman vyvinulo několik variant CVLWT, z nichž nejznámější je protitorpédové torpédo CAT, často označované také jako ATT. Jedná se o obranný interoceptor, který je schopen zachytávat a likvidovat přibližující se torpéda. A to buď přímým nárazem, nebo za pomoci vysoce explozivní hlavice.

Minitorpédo je rovněž vybaveno citlivým sonarem, schopným pracovat v aktivním či pasivním režimu spolu s naváděcími systémy. Ty mimo jiné zahrnují i inerciální měřicí jednotku (IMU), která detekuje lineární zrychlení pomocí jednoho či více akcelerometrů. IMU poskytuje údaje, jež umožňují torpédu provádět přesnější pohyby, což výrazně zlepšuje jeho manévrovatelnost, přesnost zaměření i celkové operační schopnosti.

Prvním krokem US NAVY bude zřejmě integrace miniponorek do výzbroje stávajících ponorek. V současné době využívají americké ponorky k likvidaci nepřátelských torpéd kombinaci elektronických a akustických rušiček. Ty se osvědčily v boji proti torpédům, jež k zaměření cílů používají aktivní a pasivní sonary. Ovšem pokročilejší torpéda jsou kromě standardních sonarů vybavena navíc i senzory detekujícími rozdíly v hustotě vody, zaměřujícími se přímo na tlakovou vlnu, kterou ponorka či loď vytváří při svém pohybu ve vodě.

Tato torpéda jsou vůči akustickým a elektronickým rušičkám zcela imunní a představují pro námořnictvo nebezpečnou hrozbu. Právě obavy z torpéd s pokrokovými naváděcími systémy vedou ke snaze amerického námořnictva modernizovat a vyzbrojit své ponorky kvalitativně novou zbraní – minitorpédy.

Nová třída amerických ponorek

Současný plán amerického námořnictva počítá se zahájením integrace CRAW do výzbroje útočných ponorek třídy Virgina Block III a IV počínaje účetním rokem 2024, jehož začátek připadá na 1. října 2023. Následovat by měl rovněž dlouhodobý plán úprav, v rámci něhož budou nová torpéda integrována do všech ponorek třídy Virginia, včetně očekávaných modelů řady Block V s novým modulem Virginia Payload Module (VPM).

Očekává se, že nový model Virginia Block V bude rychlejší, hbitější, odolnější a oproti předchozím modelům ponese značně vyšší počet raket. Momentálně není jisté, zda se časový plán integrace minitorpéd do zbraňového repertoáru ponorek podaří dodržet. Ovšem dle vyjádření amerických představitelů je modernizace námořnictva v současné době plné nových hrozeb naprosto nezbytná.

Jak velký potenciál mají podle vás americká minitorpéda?

Zdroj: TheDrive