USA jako rytíř ve zlaté zbroji: Tchaj-wan pod ochranou Spojených států. Čína testuje balistické rakety na maketách západních zbraní

Čína nepřestává vystrkovat růžky a spoustu lidí si klade otázku, jaké kroky by podnikly Spojené státy, kdyby se Peking rozhodl k násilnému převzetí kontroly nad Tchaj-wanem, jehož samostatnost neuznává. Scénář možná nepravděpodobný, ale ne nemožný. Joe Biden sice prohlásil, že jsou USA připraveny bezpečnost ostrovní republiky bránit. Otázkou ovšem zůstává, zda je Pentagon v případě nutnosti svým zahraničním bezpečnostním závazkům skutečně schopen dostát. Finanční částky a obnosy zbraní momentálně putující na Ukrajinu totiž rozhodně nejsou malé. A zbrojní sklady USA nejsou bezedné.

Západ je na čínskou agresi připraven

Spojené státy se drží na nejvyšších světových příčkách nejen na poli vojenském, nýbrž i na poli diplomatickém. Zahraniční politika USA sahá téměř do všech koutů světa, přičemž zájmy Západu, zejména tedy své vlastní, je západní mocnost připravena bránit vždy a téměř za jakoukoliv cenu. Nedávné události na Ukrajině tuto skutečnost potvrzují. I když přímá vojenská intervence není možná, finanční a materiální pomoc, jež Spojené státy poskytují Ukrajině, se opomenout nedají.  

Kromě evropského východního bloku se však pozornost Spojených států dlouhodobě upíná ještě jiným směrem. Konkrétně na ostrov v indo-pacifické oblasti: Tchaj-wan. Ostrovní stát, jehož samostatnost je v neustálém ohrožení a v historii i současné situaci bychom našli spoustu paralel s Ukrajinou. A právě tato podobnost mezi oběma zeměmi vyvolává u široké veřejnosti jisté obavy z možné čínské invaze na Tchaj-wan. Ta je možná nepravděpodobná, ovšem její scénář ze stolů západních představitelů nikdy úplně nezmizel.  

Čína testuje balistické rakety

A není se čemu divit. Jen za posledních pár měsíců se Čína uchýlila hned k několika pochybným krokům, které ke klidu v duši zrovna nepřispívají. Jedním z těchto počinů je například výstavba makety tchajwanského přístavu i s vojenskými plavidly. A o ozdoby do muzea se opravdu nejedná.  

Podle informací, které poskytl bývalý důstojník tchajwanského námořnictva, nadporučík Lu Li-Shih, lze na satelitních snímcích pouště v čínské provincii Sin-ťiang, spatřit napodobeninu námořní základny Su’ao, jež se nachází v severovýchodní části Tchaj-wanu. Přičemž maketa přístavu, společně i s maketou torpédoborce třídy Kidd, má podle všeho sloužit jako cíl pro testování balistických raket.  

„Makety a častá cvičení naznačují, že jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády simulují údery jak na námořní základnu Guam, tak na vojenský přístav Su’ao. A to za použití čínských protilodních střel YJ-21,“ uvedl Lu Li-Shih. 

Maketa tchajwanské základny přitom není jediným objektem, který se za posledních pár měsíců objevil ve vyprahlých končinách Sin-ťiangské pouště Taklamakan. Podle USNI (U.S. Naval Institute) lze na satelitních snímcích spatřit celou řadu zařízení určených k nácviku zaměřování námořních lodí balistickými střelami dlouhého doletu. Mezi taková zařízení, která slouží jako raketové cíle, patří například napodobeniny americké letadlové lodi a nejméně dvou torpédoborců třídy Arleigh Burke.

Některé cíle byly už přitom v rámci tréninku zasaženy a následně rozebrány k odvozu. Podle analytika Damiena Symonse jsou navíc nová cvičná zařízení a makety sofistikovanější než jejich předchůdci, přičemž i samotné rozmístění cílů je velice promyšlené. Nejedná se tedy o žádné nahodilé kusy šrotu, jak se někteří domnívali, nýbrž jde o skutečné vojenské trenažéry. Bližší studium samotných konstrukcí napodobenin techniky by přitom mohlo západním zemím napovědět, jaké zbraně Čína v rámci svých strategických cílů testuje.  

USA budou Tchaj-wan bránit

V pondělí 23. května prezident Joe Biden potvrdil odhodlání Spojených států dostát dohodám o zajištění vnější bezpečnosti Tchaj-wanu. Dle prezidentova vyjádření je naprosto nepřípustné, aby se Čína byť jen pokusila použít k obsazení ostrovního státu vojenskou sílu. V takovém případě by byly Spojené státy nuceny bezprostředně zasáhnout. Není ovšem zcela jisté, zda se bude jednat o dodávky zbraní či o přímou vojenskou intervenci.

#China Deplores Biden’s Remarks of „Defending #Taiwan“ pic.twitter.com/23BtbUaOXw

— www.anoncandanga.com (@anon_candanga) May 24, 2022

Zároveň však uvedl, že nepředpokládá ze strany Číny nějakou vojenskou intervenci. Čínští představitelé jsou přece jen, na rozdíl od těch ruských, silně ekonomicky orientovaní. Pravděpodobně momentálně bedlivě sledují vývoj situace na Ukrajině, možná tedy spíše v Rusku, a to zejména na poli sankčním. Právě v případě Ruska dal totiž Západ jasně najevo, že za ohrožení svrchovatosti jiného státu se platí nemalá cena. 

Strategické cíle Spojených států se nemění

Prezidentův pondělní výstup rovněž opětovně vyvrátil domněnky o nedostatku prostředků k naplnění zahraničních bezpečnostních závazků. Mezi širokou i odbornou veřejností v posledních týdnech vzplanuly četné pochybnosti o tom, zda Spojené státy, s ohledem na objemnou vojenskou pomoc, jež poskytují Ukrajině, v současnosti skutečně disponují dostatkem materiálních i finančních prostředků, dojde-li k nepokojům například právě v indo-pacifickém regionu. 

Pentagon přitom veškeré pochybné hypotézy již dříve vyvrátil. Dle vysokého představitele Pentagonu nemá pomoc Ukrajině vliv na americké cíle v indo-pacifickém regionu. A tudíž neomezuje schopnost USA zajistit svým partnerům v Tichomoří potřebnou vojenskou techniku a dodávky.

Pentagon rovněž poukázal na fakt, že většina prostředků vyčleněných na pomoc Ukrajině je zprostředkována skrze „Presidential Drawdown Authority“ (PDA), například vojenská technika je čerpána přímo ze stávajících vojenských zásob a skladových regálů. Prioritní strategické cíle Spojených států by tak podle všeho neměly být nikterak omezeny.

K 6. květnu poskytly Spojené státy ukrajinským ozbrojeným silám již přes 1 400 protiletadlových systémů Stinger, více než 5 500 protipancéřových systémů Javelin, 700 taktických bezpilotních systémů Switchblade, 90 houfnic ráže 155 mm. Dále například 208 000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm, 17 protiletadlových radarů a přes 50 000 000 kusů munice. 

Jak se podle vás budou vztahy Číny a Tchaj-wanu dále vyvíjet?

Zdroj: TheDefensePost, TheDefensePost, Defense-Blog