Přechod na datově a informačně řízenou válku by mohl značně zvýšit účinnost systémů pozemní protivzdušné obrany.
Současný rusko-ukrajinský konflikt jasně dokázal, že bitvy se nevyhrávají výhradně na základě početní převahy, nýbrž že existuje celá řada faktorů, které se na výsledku války podílejí. Stát s mentalitou „vítěze“ proto musí při správném dimenzování svých ozbrojených sil, včetně modernizace, zohlednit všechny tyto aspekty. Důležitým prvkem jsou například zbraně dlouhého dosahu, jež mohou poškodit kritickou národní infrastrukturu. Moderní konflikty nám umožňují vytvořit si představu o tom, jakým směrem se bude protivzdušná obrana dále ubírat.
Rusko napadá ukrajinský vzdušný prostor
Podle prezidenta Zelenského vypálily ruské síly proti Ukrajině již 2 154 řízených střel, které způsobily rozsáhlé škody nejen na infrastruktuře napadené země, ale i na samotné ukrajinské armádě. Zpočátku přitom byly raketové útoky vcelku přímočaré. Obvykle byly vypáleny jedna až dvě rakety stejného typu, které následně mířily na jeden a ten samý cíl.
Jelikož však byla ukrajinská protivzdušná obrana schopna některé z těchto raketových útoků zachytit, čímž samozřejmě výrazně snižovala účinnost ruských útoků, útočná taktika agresivní země se poměrně rychle změnila. Ukrajinské síly tak nyní čelí zcela novému způsobu boje.
Russia deploys in Ukraine its new TOS-2 thermobaric rocket launcher systemhttps://t.co/p2yUI1sNmx
— Conflict Radar 5 (@ConflictRadar5) May 31, 2022
Například březnový útok na televizní věž v Kyjevě byl podle společnosti Microsoft koordinován s kybernetickými útoky vedenými proti ukrajinské vysílací společnosti. Některé další ruské raketové útoky již navíc nesestávaly z vypuštění pouze jedné či dvou raket, ale naopak zahrnovaly více typů raket o různých profilech.
Ty na cíl dopadaly souběžně a mátly ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ač tedy Rusko, co se taktiky a strategie týče, výrazně zaostává za ukrajinskými silami, začíná být zřejmé, že se za pochodu učí, jak se vede moderní válka. A dokazují to právě koordinované raketové útoky.
Komplexní raketové útoky islámských milicí
Koordinované raketové útoky přitom nejsou na válečném poli žádnou novinkou. Když zabrousíme například na Blízký východ, zjistíme, že Hútíové v Jemenu, jež jsou podporováni Íránem, svůj raketový arzenál již dlouhodobě rozšiřují a díky velké rozmanitosti řízených střel a bezpilotních letounů jsou schopni efektivně útočit na Saúdskou Arábii či Spojené arabské emiráty.
Právě v lednu tohoto roku bylo při koordinovaných úderech na SAE použito několik řízených střel Quds-2, balistických raket středního doletu Zulfiqar a bezpilotních letounů Samad-3. Cílem útoků bylo mimo jiné i ropné zařízení Masaffah. SAE použily k odražení útoků systémy protivzdušné obrany Patriot a THAAD, přičemž ne všechny rakety se podařilo úspěšně zachytit.
Iron dome from Israel!
Zveřejnil(a) Global military hardwares and weapons dne Pátek 24. července 2015
Některé střely protivzdušnou obranu země překonaly a zasáhly zamýšlené cíle. Tyto útoky přitom navazují na sérii útoků proti Saúdské Arábii, kdy se v roce 2019 stalo cílem Hútíiských útoků známé ropné středisko Abqaiq-Khurais. Právě zde ukázala radikální skupina své pozoruhodné schopnosti. A zároveň podtrhla složitost zajištění účinné protivzdušné obrany proti hrozbám koordinovaných raketových útoků.
Je třeba podotknout, že Hútíové získávají značné množství informací i potřebných znalostí prostřednictvím Íránu, který disponuje ne zrovna zanedbatelným arzenálem raketových systémů dlouhého dosahu. Byl to rovněž Írán, kdo pomáhal Hamásu při rozšiřování jejich raketového arzenálu, což umožnilo radikální militantní skupině provádět hromadné údery proti Izraeli. Podle posledních odhadů vypálil Hamás v minulém roce na Izrael více než 4 000 raket, přičemž četné útoky si vyžádaly razantní jednání Izraelských obranných sil.
Na scénu přichází „Joint all domain operations“
A nyní již konečně k věci. Ať už se podíváme na Ukrajinu, do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů či Izraele, je zcela očividné, že investice do protivzdušné obrany, a samozřejmě s tím spojené ochrany kritické národní infrastruktury, se rozhodně vyplatí. Dostupnost prostředků protivzdušné obrany je však stále značně omezena. Přičemž většina států není schopna zcela pokrýt ani vzdušný prostor v rámci svých vlastních hranic.
#Modernization: The #USArmy is ambitiously expanding efforts to develop and integrate joint force technologies needed in…
Zveřejnil(a) U.S. Army Forces Command (FORSCOM) dne Neděle 14. února 2021
Právě zde proto přicházejí na scénu společné operace „Joint all domain operations“ (JADO), které by mohly pomoci zacelit mezery v protivzdušné obraně a zlepšit tak reakci zemí na hrozby koordinovaných raketových útoků. Ať už se jedná o radary používané k detekci a sledování cílů, stíhačky či pozemní systémy protivzdušné obrany podporované řízenými letouny včasné výstrahy. Protivzdušná a protiraketová obrana je ze své podstaty operací multidoménovou. Tedy operací zahrnující celou řadu oblastí.
A jakožto multidoménová operace vyžaduje protivzdušná obrana složitou architekturu velení a řízení, jež umožňuje efektivní propojení všech začleněných systémů. Tento proces však může trvat poměrně dlouho a i přes výraznou mechanizaci stále značně závisí na lidské obsluze. Poslední experimenty americké armády a jejích průmyslových partnerů však představily způsob, jak lze celý proces urychlit a zároveň zvýšit efektivnost systémů.
Americká armáda testovala protivzdušnou obranu
V roce 2021 provedla americká armáda ve spolupráci se společností Northrop Grumman test integrovaného systému velení bojové protivzdušné obrany a pozemních systémů protiraketové obrany (IBCS) proti řízeným střelám. A za přítomnosti elektronické rušičky.
Testována byla široká škála senzorů z různých oblastí – pozemní/vzdušný radar AN/TPS-80 (G/ATOR) americké námořní pěchoty, dva letouny F-35, dva radary protivzdušné obrany AN/MPQ-64 Sentinel a radar AN/MPQ-65 z baterie systému Patriot. Test zahrnoval vypálení dvou střel s plochou dráhou letu, z nichž jedna prováděla elektronicky vedený útok proti systémovým radarům a druhá mířila na přátelské pozice.
F-35 Lightning II
Zveřejnil(a) AVIONES DE COMBATE PR dne Středa 12. července 2017
Radar G/ATOR byl propojen se systémem IBCS pomocí funkce Joint Track Manager Capability, která poskytla přemostění ze systému Cooperative Engagement Capability námořnictva. A umožnila radaru G/ATOR poskytovat údaje o zaměření prostřednictvím integrované sítě řízení palby (IFCN) systému IBCS.
Jedná se o významný krok, neboť radar G/ATOR byl schopen poskytovat údaje o zaměření již ve formě, kterou mohl odpalovací systém Patriot obratem využít. Stroje F-35 pak přispěly ke koordinovanému sledování cílů, přičemž údaje byly prostřednictvím jejich palubních senzorů integrovány do sítě IFCN.
Rychlejší reakce protiraketových systémů
Identifikovat se podařilo také přítomnou rušičku, což umožnilo baterii Patriot zachytit hrozbu zaměřenou na přátelské pozice. Využití většího množství senzorů navíc umožnilo systému protivzdušné obrany minimalizovat účinky rušičky a vyhodnotit, která střela představuje primární hrozbu. Úspěšná integrace všech senzorů a jimi poskytovaných údajů do jednotné sítě tak umožnila rychlé sdílení údajů a výrazně zvýšila reakční rychlost i celkový výkon systémů protivzdušné obrany proti komplexnější hrozbě.
NATO’s Patriot missile air defense system is placed at Sliac airbase during visit of Slovak Defense Minister Jaroslav…
Zveřejnil(a) european pressphoto agency dne Pátek 6. května 2022
Jak potvrzují výše uvedené testy i schopnosti Izraelských obranných sil v boji proti radikálním islámským milicím. Koordinace protivzdušné obrany představuje účinný způsob, který umožňuje efektivně čelit, či dokonce předcházet komplexním raketovým útokům nepřátelských sil. A to bez nutnosti složitého a zdlouhavého plánování, jako tomu bylo v předchozích desetiletích. Je tedy velmi pravděpodobné, že se koordinované multidoménové operace brzy stanou stěžejním cílem moderních vojenských doktrín.
Na jaké aspekty protivzdušné obrany je třeba se zaměřit?