Rusko plánuje do roku 2030 spustit kotvy tří letadlových lodí: Admiral Kuzněcov se dočká dlouho plánované modernizace

Admiral Kuzněcov, jediná letadlová loď ruského námořnictva, se po téměř třech letech vrátila do suchých doků, čímž do značné míry rozptýlila četné spekulace o jejím předčasném vyřazení z aktivní služby. Očekává se, že po dokončení rozsáhlé rekonstrukce a modernizace bude plavidlo sloužit ruskému námořnictvu ještě minimálně po další desetiletí. Modernizací Kuzněcova však ruské plány ani zdaleka nekončí. Jakkoliv nepravděpodobně to zní, ruská flotila by měla být rozšířena o další dvě moderní letadlové lodě. 

Válka rekonstrukci pravděpodobně pozdrží

Do jaké míry budou plány na modernizaci letadlové lodi Kuzněcov a konstrukce dvou zcela nových lodí ovlivněny událostmi na Ukrajině, jakožto i rychlým růstem válečných nákladů a především ochlazením vztahů se západními dodavateli, není vůbec jisté. A vzhledem k tomu, že ruští představitelé nejsou v tomto ohledu příliš sdílní, můžeme zde vycházet pouze z původních modernizačních a zbrojních plánů Ruska, které s ohledem na neustále se měnící situaci obou válčících zemí nejsou pravděpodobně zcela aktuální a reálné.  

Admiral Kuznetsov of the Russian Navy in the new dry dock in Murmansk pic.twitter.com/dXPwIorUsU

— The Húrin (@intel1osint100) May 22, 2022

Každopádně dle původních plánů a prohlášení ruských představitelů by měl Kuzněcov podstoupit například kompletní rekonstrukci pohonných systémů. Do výbavy by měl dostat novou elektroniku, senzory a spekuluje se rovněž o integraci nových zbraňových systémů. Plavidlo momentálně disponuje stárnoucími sovětskými nadzvukovými protilodními střelami P-700. Ty by však měly být nahrazeny hypersonickými střelami 3M22 Zircon.  

Rozsáhlá rekonstrukce by přitom měla být hotova do roku 2024, přičemž většina západních expertů nepředpokládá, že by tato lhůta byla skutečně dodržena. Podle mnohých je loď ve skutečně špatném stavu a s ohledem na značnou závislost na zastaralých systémech se rekonstrukce lodi může značně protáhnout. A také dosti prodražit.  

Dvě nová útočná plavidla

Vedle Kuzněcova plánuje ruské námořnictvo do roku 2030 nasazení dvou lehčích letadlových lodí, jejichž výstavba momentálně probíhá v pozemních docích na Krymu. Výtlak lodí, jež ponesou název Sevastopol a Vladivostok, se bude pohybovat od 25 000 do více než 40 000 tun. Dle ruských médií se bude jednat o útočné lodě a jako primární bojové letouny budou nasazeny bitevní vrtulníky Ka-52. Obě lodě by rovněž měly zvládnout nést stíhačky schopné vertikálního vzletu a přistání.

Ty sice zatím nikdo neviděl, každopádně ve vývoji jsou již od roku 2010. Je také možné, že se Rusko kvůli bojům na Ukrajině a angažování se USA ve prospěch Ukrajiny již nebude cítit vázáno za Jelcina prodanou licenční smlouvou s USA na letouny a systémy spojené s vývojem a výrobou kolmo startujících Jaků-41 a 141 a v nějaké formě obnoví vývoj a výrobu těchto unikátních a na svou dobu mimořádně výkonných strojů.

Ačkoli Rusko od rozpadu Sovětského svazu do výroby lodí velikosti křižníků či torpédoborců v podstatě vůbec neinvestovalo, uvedením nových letadlových lodí, jež by doprovázely Admirala Kuzněcova, by Rusko získalo k ruce dosti početnou flotilu. Co do doprovodných logistických prostředků sice značně omezenou, avšak jako projekce síly více než dostačující. 

Vzhledem k probíhajícím pracím na modernizaci Kuzněcova a s ohledem na to, že konstrukce obou menších letadlových lodí započala již v roce 2020, pokud půjde vše podle plánů ruského námořnictva, můžeme teoreticky očekávat nasazení tří letadlových lodí někdy v druhé polovině tohoto desetiletí. Ovšem i kdyby všechny letadlové lodě skutečně spustily kotvy do roku 2030, stále není jisté, jak bojeschopná tato válečná plavidla vlastně budou.

Přičemž víceméně bez jasné odpovědi zůstává hned celá řada otázek, počínaje tím, v rámci jaké flotily budou lodě nasazeny. A konče tím, zda jim budou dělat doprovod novější fregaty, nebo těžší, ale mnohem starší torpédoborce.

Posílení pozic v arktických oblastech

Ruské námořnictvo je v současné době rozděleno na několik flotil, z nichž žádná nemá otevřený přístup k oceánu. Je velmi nepravděpodobné, že by letadlové lodě zamířily k poněkud izolované a ne příliš velké Kaspické flotile. Přičemž stejně nepravděpodobné je umístění lodí k Černomořské a Baltské flotile.

Obě se nacházejí v obležení členských států NATO a pro tamní poněkud stísněnější prostředí je daleko vhodnější pro nasazení fregat, korvet či systémů pobřežní obrany. V takto malých oblastech by měly letadlové lodě jen velmi omezený užitek a byly by příliš zranitelné vůči úderům z pobřeží.  

Dá se tedy očekávat, že lodě budou nasazeny k Severní a Tichomořské flotile. Tedy ke dvěma strategicky nejkritičtějších flotilám ruského námořnictva. Obě totiž operují v rozlehlejších oblastech, kde Rusko považuje demonstraci své námořní síly za více než potřebnou. Zejména pak v arktických oblastech, které zatím považovalo spíše za svůj „rybníček“ a poněkud zanedbalo rozvoj systémů námořní obrany svého severního pobřeží.

Vzhledem k rychle rostoucí vojenské přítomnosti NATO v této oblasti v posledním desetiletí Rusko ale razantně tento nedostatek odstraňuje a posiluje své pozice. Co se nasazení Kuzněcova týče, jako ideální se jeví východní Asie, a to ještě z jiného důvodu. V oblasti totiž operují sesterské lodě Liaoning a Shandong, které jsou sice daleko mladší než ruský Kuzněcov, ovšem vycházejí ze stejné základní konstrukce.

Ruská loď by tedy mohla potenciálně využívat čínských loděnic a přístavů k údržbě. Což by výrazně přispělo k prodloužení operačního období lodi. Čínské doky přece jen disponují podstatně většími zkušenostmi, co se oprav a modernizací podobně konstruovaných lodí týče, než Rusko.

Jaký je váš názor na modernizaci Admirala Kuzněcova?

Zdroj: MilitaryWatchMagazine