Regulace pomoci Ukrajině: Protikorupční procesy se v důsledku války zastavily. Neřízená finanční podpora země je receptem na katastrofu

Již od roku 1991, kdy v zemi proběhlo dlouho očekávané referendum o nezávislosti, slibující ukrajinskému národu nový začátek, se Ukrajina potýká se dvěma úhlavními nepřáteli. Se sousedním, stále se rozpínajícím Ruskem a korupcí, neblahým dědictvím sovětských časů. Nyní, v časech válečných, se sice ukrajinský národ poprvé skutečně semknul a postavil se tváří v tvář ruskému nepříteli ve snaze uchránit své domovy i samostatnost celého národa, otázkou ovšem zůstává, co nastane, až válka skončí. A jak se Ukrajina vypořádá se svým druhým největším nepřítelem – korupcí. 

Spolupráce s ukrajinskými představiteli

Od do ruda zbarvené Buči až po vydrancovaný Charkov prokazují ukrajinská armáda i civilní obyvatelstvo neskutečnou statečnost. Ukrajina dozajista může tuto válku vyhrát. Avšak i po skončení samotného konfliktu může země vydobytý mír lehce ztratit. Spojené státy, Evropská unie i další západní spojenci se již zavázali k pomoci při znovuobnovení válkou zdevastovaného státu. Včetně finanční, ekonomické i hospodářské podpory.

Ruku v ruce s nemalými finančními obnosy, které momentálně jsou a do budoucna ještě dlouho budou do země nalévány, by však měla jít i velice úzká spolupráce s ukrajinskými představiteli. Západ by neměl zapomínat na nechvalně známé, mnohdy proruské oligarchy, jež v minulosti velmi rádi a často zasahovali do politiky země. I po skončení samotného konfliktu bude potřeba zachovat dohled nad tím, zda jsou finance využívány v předem určených sférách. A případně zda je se zbylými západními zbraněmi zacházeno dle protokolů.

Rovněž samotný ukrajinský národ musí na poli politickém prokázat stejnou statečnost, jakou prokazuje nyní na poli válečném. Jinak hrozí, že západní finance poputují do již tak plných kapes kontroverzních zbohatlíků, a ne tam, kde jsou skutečně třeba. 

Neuvážená západní finanční pomoc

Americký senát nedávno schválil další objemnou částku – 932 miliard korun – na pomoc Ukrajině v boji proti agresivnímu Rusku. Mnozí se však ptají, zda bylo rozhodnutí amerických představitelů skutečně dostatečně uvážené. Samozřejmě nelze Ukrajině odepírat potřebnou pomoc, ovšem každý balík pomoci by měl projít odpovídající kontrolou, aby skutečně sloužil daným účelům v boji proti ruskému nepříteli a zároveň nesnižoval schopnost Ukrajiny v boji proti korupci.  

Již tak žhavé pochyby o nedostatečných kontrolách se rozhořely naplno poté, co byl zamítnut pozměňovací zákon navrhující zvýšení dohledu nad vojenskou, hospodářskou a humanitární pomocí pro Ukrajinu. Dle vyjádření kanceláře prezidenta Bidena a členů amerického Kongresu jsou již zavedené kontrolní procesy dostačující a pevně zajišťují vynakládání poskytnuté pomoci k daným účelům. Stačí se však ohlédnout do blízké minulosti, která jasně nasvědčuje tomu, že zavedený kontrolní program nefunguje tak dobře, jak američtí představitelé tvrdí. 

I v pouze velmi zkráceném přehledu 20letého amerického angažmá na Blízkém východě totiž můžeme jasně vidět, že nynější interní kontrolní procesy neposkytují žádné spolehlivé prostředky, které by dohnaly příslušné představitele a organizace k odpovědnosti. A to ani s pomocí pravidelných čtvrtletních zpráv o podvodech, plýtvání a zneužívání. 

Neuspokojivé záznamy z Blízkého východu  

Od nešťastných událostí, ke kterým došlo 11. září roku 2001, byly cíle USA na Blízkém východě přinejmenším ambiciózní. Washington vynaložil v boji proti nepřátelům a na stabilizaci vlád v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a dalších zemích celkem 186 bilionů korun. Například na pomoc afghánské armádě putovaly během 20 let téměř 2 biliony korun, zatímco nevojenská pomoc zemi činila asi 3,5 bilionu korun.

Afghánský zvláštní generální inspektorát pak v srpnu 2021 zveřejnil závěrečnou zprávu, v níž označil americké úsilí za zcela neúspěšné: „Tím, že americká vláda utrácela peníze rychleji, než je bylo možné vyúčtovat, dosáhla v konečném důsledku opaku toho, co původně zamýšlela: podpořila korupci, delegitimizovala afghánskou vládu a posílila nejistotu v zemi.“  

Také zvláštní generální inspektorát v Iráku došel k závěru, že USA v jejich zemi utratily příliš mnoho peněz (téměř 1,5 bilionu korun) na stabilizaci a obnovu tamní ekonomiky. Irácká zpráva upozorňovala zejména na fakt, že velká část financí byla promrhána, což zcela zastínilo veškeré pozitivní důsledky plynoucí ze západní pomoci.  

V případě Sýrie poslouží jako dokonalý příklad ohromného plýtvání penězi program „Train-and-Equip“, v rámci něhož se američtí představitelé snažili naverbovat 15 000 Syřanů a vycvičit je v boji proti ISIS. Program vyšel na téměř 12 miliard korun, přičemž deset měsíců po zahájení programu odhalil tehdejší velitel amerického centrálního velitelství, generál Lloyd Austin, že v boji proti radikální teroristické organizaci ISIS bylo nakonec nasazeno pouze asi čtyři nebo pět naverbovaných syrských bojovníků.  

Právě neschopnost Spojených států dosáhnout míru a stability na Blízkém východě a naopak prohloubení korupce by měly sloužit jako varování pro ty, kteří touží poslat miliardy na Ukrajinu bez dostatečných kontrol, zpětného monitoringu a úzké spolupráce s ukrajinskými představiteli.  

Potřeba obnovy protikorupčních opatření

Je třeba zmínit, že ukrajinské reformní hnutí zaznamenalo v posledních letech pozoruhodné úspěchy. Administrativa digitalizovala registrace firem, vlastnictví nemovitostí a informace o státních nákupech. Vyžadovala rovněž majetková přiznání státních zaměstnanců, která si nyní může prohlédnout veřejnost.

A co je ještě důležitější, Ukrajina se stala první zemí, která zřídila národní databázi „politicky exponovaných osob“, tedy osob, jež mohou být náchylné k úplatkářství, korupci nebo jiným trestným činům v oblasti praní špinavých peněz. Tento registr je klíčovým nástrojem pro vyšetřování podezřelých transakcí. Na začátku roku 2022 obsahoval jména téměř 50 000 fyzických osob a 30 000 přidružených právnických osob.

Od nabytí nezávislosti tedy Ukrajina dosáhla v potírání korupčního dědictví velkého pokroku. Samozřejmě, Ukrajinu jako takovou lze jen těžko srovnávat s nám ne zcela adekvátní realitou Blízkého východu. Jednak mentalita obyvatel, jednak politický systém zemí Blízkého východu se od toho ukrajinského velmi liší. Princip je však stejný.

Pomoc Ukrajině je zcela nepochybně potřebná a jistě dobře odůvodnitelná, dokonce ušlechtilá, chcete-li. Avšak s ohledem na ještě docela nedávné korupční pletichaření ukrajinských představitelů a nakonec i předválečné stagnace protikorupčních procesů jistě není na škodu řídit se příslovím „Důvěřuj, ale prověřuj.“

Válka totiž veškeré reformní snahy zmařila. A budoucí zahraniční pomoc by tak měla být podmíněna především obnovením reformních procesů, přičemž na škodu by jistě nebylo vyčlenění zvláštních prostředků v oblasti transparentnosti na podporu iniciativ v nadcházejících měsících i letech. 

Jaký je váš názor na toto nelehké téma?

Zdroj: TheDefensePost