Čínské námořnictvo posiluje, na vodu spustilo svoji třetí letadlovou loď Fujian. Velikostí se téměř vyrovná americkým

Čína úspěšně pokračuje v posilování svého námořnictva a tím i svého vlivu, především v Pacifiku a jeho okolí. Na vodu 17. června letošního roku spustila v Šanghaji již svoji třetí letadlovou loď. Je tak po USA druhou zemí na světě v počtu letadlových nosičů, byť s velkým odstupem. Slavnostní spuštění plavidla na vodu řídil člen politbyra vládnoucí komunistické strany a místopředseda Ústřední vojenské komise Sü Čchi-liang. Poté, co přestřihl pásku, byla o příď lodi Fujian rozbita láhev šampaňského, uvedla agentura Xinhua.

Dokončení a zkušební testy mohou trvat roky

Oslavy jejího spuštění na vodu byly v Číně velkolepé, ale je nutno připomenout, že plavidlo označované Type 003, které nese jméno Fujian nebo také podle použité transkripce Fu-tien, ještě není dokončené. Mimochodem, jméno Fu-tien je jméno čínské provincie, jež přes Tchaj-wanský průliv přímo sousedí se stejnojmenným ostrovem, a tak leží čínskému vedení v žaludku. Do služby však nová čínská letadlová loď ve skutečnosti nastoupí až za několik let.

Spuštění nové lodě na vodu se totiž rozhodně nerovná jejímu dokončení, i když jde o velmi významný milník. Do trupu lodě a na její nástavby je třeba instalovat ještě celou řadu vybavení, ověřit jejich funkčnost, vycvičit posádku, atd. Poté plavidlo čeká celá řada zkoušek, při kterých se testují všechny systémy přímo na moři. Protože jde o zcela novou třídu lodí s technologiemi, jež Číňané ještě nemohli nijak v praxi na moři testovat, tyto zkoušky pravděpodobně budou chtít svůj čas.

Když se ukáže, že pro odstranění možných nalezených problémů a nedostatků bude nutno na lodi provést i některé zásadnější úpravy, mohou se pak zkoušky protáhnout i na několik let. Ale všechny zkoušky jednou skončí. Až Fujian nastoupí do služby, získá čínské námořnictvo plavidlo, se kterým bude zřejmě moci konkurovat těm nejlepším letadlovým lodím světa. V kategorii lodí s konvenčním pohonem bude nesporně světovou špičkou.

Katapult místo skokanského můstku

Podle odhadovaných údajů ze satelitních snímků má nová čínská letadlová loď výtlak kolem 85 tisíc tun a délku asi 300 metrů. Je tedy téměř srovnatelná s americkými letadlovými loděmi třídy Nimitz a Ford. Stejně jako ony nespoléhá na skokanský můstek, ale letouny budou startovat za pomoci katapultu. Na palubě má mít tři, zatímco nejnovější americké atomové nosiče používají čtyři.

I Čína zřejmě zvládla technologii elektromagnetického katapultu, které zatím pouze USA instalují na svá nejnovější plavidla. Čínská oficiální tisková agentura Sin-chua totiž potvrdila, že loď Fujian je vybavena elektromagnetickým katapultovacím systémem. Tyto nové katapulty obecně umožňují letadlům z paluby vykonat mnohem více vzletů než starší typy parních katapultů.

Letadla navíc mohou být více zatížena než při startu za pomoci „skokanského můstku”. Otázkou samozřejmě zůstává, kolik nakonec loď poveze letounů. Odborníci odhadují, že jich může být zhruba 40, což je asi polovina počtu letadel běžně bázujících na největších amerických lodích.

Jaderný pohon Čína teprve vyvíjí

Velký rozdíl mezi americkými loděmi a Fujianem je v pohonu, protože čínské plavidlo stále ještě využívá konvenční spalovací motor, zatímco všechny americké lodě mají pohon jaderný. Ten Američanům umožňuje dlouhodobý pobyt na moři bez nutnosti tankovat palivo. Čína ale již dlouhou dobu mluví i o plavidlech s jaderným pohonem, který může vyvíjet i s pomocí koupených ruských technologií.

S atomovým reaktorem plánuje dokončit svoji ještě větší letadlovou loď číslo 4 neboli Type 004, o které mluví nejméně od roku 2017 jako o připravované letadlové lodi nové kategorie. Než se jí další loď podaří dokončit, může sloužit Fujian, byť jako konvenční plavidlo, k osvojení si schopností efektivně nasazovat velké letadlové nosiče. Zatím se neví, jak bude nová čínská letadlová loď vyzbrojena.

I když lze předpokládat, že bude disponovat moderní vícevrstvou ochranou proti útokům ze vzduchu a protilodním střelám. V budoucnu by na ní měla být zřejmě umístěna především letadla J-31, což je čínský dvoumotorový stíhací letoun páté generace vyvíjený jako ekvivalent F-35. Zatím ale nebyl zaveden do výzbroje. Je možné, že zpočátku tak budou letku na palubě tvořit hlavně letadla J-15 a J-16, což jsou stroje vyvinuté z ruského Su-33 používané čínským námořnictvem.

Fujian je spíše zkušební lodí

Svou první letadlovou loď Liao-ning zařadila čínská armáda do aktivní služby v září 2012 a v roce 2016 ji prohlásila za bojeschopnou. Toto plavidlo získala dostavbou a modernizací staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny jen jako skořápka bez motorů a vybavení. Druhou letadlovou loď, pojmenovanou podle provincie Šan-tung, Čína spustila na vodu v roce 2017 a koncem roku 2019 ji zařadila do služby.

Trojice letadlových lodí Číně umožní udržovat svaz s letadlovou lodí na moři ve své zájmové oblasti od Japonska po Vietnam téměř nepřetržitě, případně jich tam nasadit i více. O tom, jak jsou pro ni nosiče důležité, svědčí i budování velkého suchého doku na ostrově Hainan, který bude schopný i tak velká plavidla pojmout.

Ale vypadá to, že Číňané považují Fujian i přes humbuk při jejím spuštění na vodu a její velikost za poslední a spíše zkušební letadlovou čínskou loď s konvenčním pohonem, protože následující loď Type 004 s jaderným pohonem, jejíž stavba údajně začala již v roce 2017, má být postavena v počtu nejméně čtyř exemplářů. O jiných letadlových lodích čínské vedení už nemluví.

Jak dlouho může Číně trvat vyrovnat se v letadlových lodích USA?

Zdroj: TheDrive, NavalNews