Bombardovací mafie nebo později také Taktická škola leteckých služeb nakonec nedopadla úplně podle plánů.
Většina lidí v dnešní době ví, že došlo během druhé světové války k bombardování Japonska. Ne všichni však tuší, tomu předcházelo a jaký byl skutečný důvod. Už při první světové válce vznikla myšlenka profesionálně vycvičených důstojníků, kteří by pomocí letecké techniky a munice podporovaly pozemní jednotky. Přesně za tímto účelem následně vznikla taktická škola Air Corps, která měla sídlo v Langley Field ve Virginii.
Taktická škola ACTS
Od té doby se letci cvičící v ACTS spojili, a zaměřili se na leteckou sílu v podobě primární válečné zbraně. Jejich cílem byla nová bombardovací strategie využívající letadla jako ničivé nástroje. Ze všeho nejdůležitější bylo, aby letci nejdříve zasáhli průmyslovou infrastrukturu nepřítele a tím omezily jeho válečné schopnosti. Armáda však tuto taktickou školu odsuzovala a nazývala ji „bombardovací mafie“.
Omezený rozpočet
Dalším problémem pro Air Corps bylo, že byl v té době velmi omezený rozpočet, a armáda ani námořnictvo se nechtělo za žádnou cenu vzdát svých financí na úkor této školy. Navíc jej nepovažovali za hlavní bojovou složku ale pouze za další bojovou složku armády. V roce 1922 si ACTS změnili název na Taktická škola leteckých služeb a pokračovali ve zlepšování letecké síly v boji.
Nový pohled na Taktickou školu vzdušných služeb
Taktická škola leteckých služeb se v roce 1931 přestěhovala do Maxwell Field a jejich oficiálním cílem se stala myšlenka nadřazenosti vzdušných sil. Chtěli dosáhnout výsledku, kdy bude letecká síla rovnocenná armádě a námořnictvu. Měli za úkol vytvořit vzdušné síly dlouhého doletu se schopností zaútočit a porazit nepřítele bombardováním průmyslu. Odůvodnili to tak, že při tomto způsobu boje budou konflikty kratší a nebudou tak velké ztráty na životech.
Potřebné finance na flotilu bombardérů
Aby mohla škola začít s učením, potřebovala založit velkou flotilu těžkých bombardérů, což představovalo velké uvolnění financí Spojených států na úkor jiných financovaných bojových složek. Nakonec se podařilo sehnat alespoň část flotily bombardérů a mohlo začít cvičení. Soustředily se zejména na velkou nadmořskou výšku. Po úspěšném testování se tato škola stala primární strategií vzdušných sil USA.
Nová technologie – napalm
Později začaly používat pro bombardování hořící gel napalm, který měl způsobovat ničící škody především japonským civilistům. Nejvýznamnějším člověkem, který se podílel na bombardování Tokia 9. a 10. března 1944 byl LeMay. Během tohoto útočného náletu bylo shozeno více než 2 000 tun zápalných bomb, které podle odhadů usmrtily až 330 000 lidí.
V konečném důsledku se ukázala chybná teorie, která říkala, že Bombardovací mafie bude nejdůležitější složkou armády a bude boje zvládat i sama. Pro úspěšné útoky bylo zapotřebí i využití armády a námořnictva.