Tajemství za světovou oponou: Ilumináti aneb sekta, která údajně již po staletí tahá za nitky světového dění a bezohledně prosazuje své zájmy

Ačkoli historie iluminátů sahá k založení babylonského kultu mágů a jeho kabalistické víře v 6. st. př. n l., moderní verze s novodobou vizí spatřila světlo světa až kolem let 1630–70 n. l. Například nihilista Jacob Frank, jenž se považoval se za reinkarnaci Šabbétaja Zeviho – samozvaného židovského Mesiáše, vyznával teorii „pravého života“, tedy jedinou cestou k osvobození je svržení vlád, rozvrácení společnosti a zrušení zákonů. Formálnější geneze iluminátů, jež položila základy dnešní sektě, přišla ovšem až s narozením Adama Weishaupta. 

Konec náboženství a založení nové společnosti

Adam Weishaupt se narodil v roce 1748 v bavorském Ingolstadtu židovským rodičům, kteří konvertovali ke katolictví. Nechali svého syna navštěvovat klášterní školy a gymnázium vedené jezuity. Tam se naučil česky, italsky, latinsky, řecky a hebrejsky. Jezuité věřili, že se z něj stane misionář. Místo toho se však mladý jezuita vzbouřil a stal se profesorem kanonického práva na univerzitě v Ingolstadtu. V roce 1768 pak začal Weishaupt pročítat veškeré staré rukopisy, které se mu dostaly do rukou. Zvláště jej zaujala například Velká pyramida v Gíze.  

V roce 1770 se spřátelil s dánským obchodníkem Franzem Kolmerem, jenž žil v Alexandrii a po jehož boku se několikrát vydal do Gízy. Již o rok později založil tajnou společnost s cílem „proměnit lidstvo“. Následujících pět let strávil studiem a budováním svého rozsáhlého plánu, který měl změnit svět. Vědomosti čerpal z opravdu barvitých zdrojů, včetně záznamů o egyptském okultismu, buddhismu, islámu, jezuitského vzdělání či z prací francouzského revolucionáře Voltaira a mnoho dalších. 

Dne 1. května 1776 pak konečně uvedl svůj plán do pohybu a oficiálně založil iluminátskou organizaci, jejíž název byl odvozen jednak od slova Lucifer neboli „Nositel světla“ a jednak od latinského slova „osvícení“. Cílem utajené organizace, jejíž moc během následujících pár let prudce vzrostla, bylo svrhnutí společnosti i dosavadních náboženství a nastolení „Novus Ordo Seclorum“, tedy Nového světového řádu. 

K dosažení tohoto ambiciózního cíle vypracoval Weishaupt sedmibodový plán: 1) Svrhnout vládu; 2) Zrušit soukromé vlastnictví; 3) Zrušit dědické právo; 4) Potlačit vlastenectví; 5) Svrhnout náboženství; 6) Přetvořit koncept rodiny; 7) nastolit onen Nový světový řád v čele s obrozenou světovou vládu.

Ilumináti a Velká francouzská revoluce

K Weishauptově úsilí se připojilo mnoho mocných baronů, včetně Xaviera von Zwacka (právník) a Adolfa von Knigga (ze Svobodného zednářství). Dne 16. července 1782 na kongresu ve Wilhelmsbadu pak ilumináti spojili síly se svobodnými zednáři, načež se usídlili ve Frankfurtu, kde mimo jiné sídlila i bohatá a vlivná bankovní rodina Rothschildů.

Jen do roku 1785 bylo ve 13 amerických koloniích založeno celkem patnáct tzv. „Osvícených lóží“. Část historiků se domnívá, že ilumináti ve skutečnosti infiltrovali svobodné zednáře a postupně je připravili o sféru vlivu. O této skutečnosti se však dodnes vedou spory.

V roce 1785 zemřel po zásahu blesku kurýr iluminátů, jenž převážel důležité plány týkající se nadcházející francouzské revoluce. Tyto dokumenty adresované vlivným francouzským baronům byly naneštěstí pro Weishauptovu sektu zabaveny bavorskými úřady. Krátce na to zahájil bavorský soud procesní řízení, kde byli do role svědků předvoláni i bývalí členové iluminátů.

Mezitím byla v domě barona Zwacka provedena razie, při níž byly nalezeny další tajné dokumenty, korespondence a plány na světový převrat. Jen tak pro zajímavost, dodnes koluje řada nepodložených teorií o tom, že krvavou francouzskou revoluci mají ve skutečnosti na svědomí právě ilumináti. Soud nakonec označil Weishaupta i jeho spolupracovníky za kacíře/okultisty a vyhostil ze země veškeré tajné organizace. Weishaupt poté uprchl do Švýcarska, kde reorganizoval ilumináty do podoby na oko legitimních skupin. 

V době smrti Adama Weishaputa již byli ilumináti napojeni na Mezinárodní peněžní fond a s tím i pevně zakotveni na stínové světové scéně. Ačkoli si prošli v důsledku francouzské revoluce díky vzniku řady nových kultovních náboženství i obrodě eschatologického evangelia ne zrovna lehkými chvílemi, o postavení nejsilnější utajené organizace, jež se během staletí údajně nejednou pokusila tahat za vládní nitky, je již nikdo nepřipravil.  

Organizace je dodnes zahalena ve stínu

V 19. století pak ilumináti přijali za svůj moderní futuristický koncept, jenž pocházel od jezuitského kněze Francisca, načež bylo hlavními představiteli organizace sepsáno několik mnohostránkových dokumentů pojednávajících například o apokalypse, antikristu či předmileniální historii.

Díla byla inspirována kupříkladu i učením Johna Nelsona Darbyho (vlivná postava Plymouthských bratrů) o dispenzacionalismu, jež zahrnovalo jakousi novodobou verzi eschatologického evangelia o oživení Pána Ježíše Krista. Kolem 30. let 19. století pak začali ilumináti rapidně rozšiřovat svůj vliv po celém světě. A úvahy tehdejšího období přetrvaly mezi vyznavači „nového světa“ v podstatě dodnes. I když mezi jednotlivými frakcemi často najdeme dosti výrazné rozdíly.  

Okolo této poněkud tajemné sekty vznikla samozřejmě celá řada konspiračních teorií i mýtů, které však mají povětšinou ke skutečnosti velmi daleko. Dodnes koluje spousta možná odůvodněných, ovšem nepodložených podezření, že sekta prostřednictvím svých utajených spolků zasahuje do celosvětového dění. Ovlivňuje fungování mezinárodních organizací, jako je OSN či NATO, a řídí chod Světové banky. A samozřejmě stále usiluje o převrat a nastolení onoho Nového světového řádu.  

I přesto, že je tato stará organizace zahalena spoustou tajemství a vzhledem k jejich velké základně vyznavačů nelze zcela znehodnotit jejich vliv, jedno je jisté. Ilumináti se spíše než jako vzdělaná společnost schopná „ovládnout svět“ prezentují jako skupina neomalených hrubiánů, kteří se často i prostřednictvím násilí snaží vnutit lidem své vlastní omezené vize.  

Jaká další utajená společenství znáte?

Zdroj: Britannica, Vox