Írán vybavil lodě a ponorky jako nosiče dronů. Z některých plavidel mohou odstartovat desítky strojů všech typů

Íránské námořnictvo veřejně představilo svoji novou zbraň, která mu má umožnit vést asymetrickou válku na hladině oceánů ve velkých vzdálenostech od svých břehů. Některá svá plavidla, ale i ponorky, vybavilo schopností ve velkém vypouštět drony různých typů. To umožňuje nasadit takové síly téměř kdekoli po světě. Drony již prokázaly, že mají schopnost útočit na lodě stejně jako na cíle na zemi.

Námořnictvo má celou divizi dronových nosičů

Země Perského zálivu oficiálně uvedla do služby 15. července 2022 celou námořní divizi nosičů dronů. Její součástí jsou nejen hladinová plavidla, ale i ponorky. Z ceremoniálu, který přenášela místní média, je zřejmé, že se ho účastnila ponorka třídy Kilo jménem Tareq, pomocná loď jménem Delvar a vyloďovací loď Lavan. Íránská televize v reportáži mluvila o existenci plavidla, na jehož palubě se nachází dokonce 50 dronů.

Írán tak oficiálně zahrnul do řetězce velení svého námořnictva a armády systémy vojenských dronů. Doposud je jen běžně používal různými složkami svého námořnictva a armády bez jednotící koncepce, pouze dle nabytých zkušeností svých i zahraničních. Podle dostupných informací by měla například z lodí íránského námořnictva startovat celá škála bezpilotních letounů, od používaných k průzkumu po bojové, jež mohou nést pumy nebo naváděnou munici, až po sebevražedné stroje.

Na záběrech pořízených sdělovacími prostředky byly viditelné třeba drony Pelican, Homa, Arash, Chamroosh, Jubin, Ababil-4 a Bavar-5. Írán má rozsáhlý průmysl produkující celou řadu dronů a podle všeho nabylo jeho armádní velení dojmu, že tento druh zbraní po mnoha zkušenostech, například z Rusko-Ukrajinské války, vyžaduje také novou specifickou taktiku a pravidla nasazení. V čemž má samozřejmě pravdu, a tak je trochu překvapující, že s touto myšlenkou nepřišly jako první nějaké vojensky rozvinutější země.

Íránci však pokračují i ve zkouškách dalších nových dronů a jejich způsobů nasazení. Například z ponorky Tareq měl odstartovat dron Homa. O jeho schopnostech je známo jen velmi málo informací. Na záběrech je vidět, jak jeden z dronů startuje z paluby ponorky. To nasvědčuje tomu, že plavidlo se musí před startem dronu vynořit, což znamená ztrátu výhody skrytého pohybu pod vodou. Nutno podotknout, ve světě existují systémy umožňující start dronu i z ponořené ponorky. Otázkou je, zda něčím takovým Írán v současnosti disponuje.

Průzkumné i kamikadze drony

Na jednom z námořních „nosičů” byl zaznamenám i dron Pelican-2. Ten má čtyři vrtule a byl navržen tak, aby dokázal vzlétat vertikálně a po startu přešel velmi rychle do vodorovného letu. To je při námořních operacích veliká výhoda. Používá se hlavně k průzkumu a hlídkování. Naopak letouny typu Arash jsou poměrně nové stroje, které patří do kategorie kamikadze dronů. Cíle ničí tak, že do nich narazí, čímž exploduje v něm nesená nálož.

Drony Abigail-4 patří také k novějším íránským typům. Používají se ke sledování, ale mohou nést i zbraně. Nejnovější typ dronu označován jako Abigail-5 byl zaznamenán se šesti protitankovými raketami v podvěsu. Stroje Bavar-5 a Jubin zase nejčastěji bývají spojovány se sebevražednými misemi na dlouhé vzdálenosti. Teoreticky mohou nést i detektory lokalizující radary protivzdušné obrany, a pak na ně útočit.

Íránské drony opakovaně útočily

Používání dronů na moři není však ze strany Íránu ničím novým. Podle dostupných informací některé drony v minulosti vypouštěl dokonce i z komerčních lodí, které ani jako nosiče nemusí být označovány. To znovu potvrzuje, že pro nasazení dronů jako zbraně „chudého muže” lze použít jakoukoli loď, nemusí být striktně vojenská. Dron tímto způsobem Írán využil například k útokům na některá izraelská plavidla, ačkoli to nikdy oficiálně nepřiznal. Je mu to ale jednoznačně připisováno.

Není proto divu, že Izrael nyní jedná s některými arabskými zeměmi, které s Íránem také soupeří, o nějaké možné spolupráci i v obraně. To před nedávnem bylo ještě nemyslitelné, ale i hrozba íránských dronů a jejich schopnost vykonávat hybridní útoky na dlouhé vzdálenosti k tomu ostatní země arabského světa pragmaticky nutí. Stejně tak jsou znepokojeny třeba Spojené státy. Írán navíc nemá problém prodat své drony jiným státům nebo militantním organizacím. I světová námořnictva a jejich protiletecká obrana bez rozdílu musí posílit a rozšířit své schopnosti obrany, především proti dronům. Budou se s nimi potkávat stále častěji.

Jak nebezpečné mohou být námořní útoky dronů?

Zdroj: TheDrive