Podle amerických kriminalistů je mučení efektivním způsobem výslechu. Vědci však tvrdí opak

K waterboardingu, kruté výslechové technice, jež má simulovat topení, se přihlásil například i bývalý americký prezident Donald Trump. Podle něj je mučení efektivním nástrojem.

i Zdroj fotografie: Uživatel Hanik / Creative Commons / CC BY
                   

Od lidských obětí přes čarodějnické procesy až po jen těžko představitelné mučicí metody –⁠ historie lidstva je doslova prosáklá krví. A co víc, ani dnes tomu není jinak. Přestože oběti bohům již možná nejsou tolik běžné, i ve 21. století některé země stále používají mučení coby nástroj k získávání informací, k trestání zločinů, či dokonce jen pro sadistickou potěchu. Je však mučení skutečně tak efektivním nástrojem k výslechu, jak se často tvrdí? 

Nelidské výslechové metody jsou stále obhajovány

Řada bývalých amerických vyšetřovatelů a federálních agentů již v rozhovorech mnohokrát potvrdila, že fyzické mučení přinutí mluvit téměř kohokoliv. Ačkoli tento fakt se vyvrátit rozhodně nedá, cílem výslechu přece jen není přinutit oběť pouze mluvit. Nýbrž získat přesné a co možná nejspolehlivější informace. Dle některých odborníků proto není násilí cestou k pravdě.  

Neurovědec Shane O’Mara z dublinské Trinity College tvrdí, že výslechové metody zahrnující fyzické, či dokonce dlouhodobé psychické násilí narušují paměť a kognitivní funkce vyslýchaného. To pak ovlivňuje nejen schopnost oběti poskytovat svým držitelům ucelené informace, ale také rozlišovat realitu od snů a falešných vzpomínek. Nepravdivé či zkreslené informace může mozek začít produkovat v rámci ochranných mechanismů coby odpověď na dlouhodobou bolest či stres. Dle O’Mara tedy mučení nepředstavuje příliš spolehlivý způsob výslechu vězně.  

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

V roce 1984 podepsala Organizace spojených národů „Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům“. Orgány některých zemí však v této úmluvě často nacházejí mezery a daří se jim pravidla smlouvy obcházet. Mučením si prošli například vězni na Guantánamu během prezidentství George W. Bushe. Bushova administrativa se však proti nařčení ostře ohradila a své praktiky označila za „rozšířené výslechové metody“. Zákaz OSN tehdy pomohla obejít nejasná definice zákonů, na kterých se země dohodly.  

V roce 2003 a 2006 pak američtí vojáci mučili irácké vězně v Abú Ghrajbu. Přičemž vyšetřování případu začalo až poté, co veřejnost spatřila děsivé fotografie, na nichž dozorci vězně týrali. Amerika však není ani zdaleka jedinou zemí, která si za posledních pár desetiletí prošla skandály týkajícími se nelidských výslechových praktik. Na až nepříjemně dlouhém seznamu zemí najdeme kromě USA například i Rusko a Čínu

Zdroj: TechInsider

Jak efektivní je podle vás mučení?

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články