Atentáty na prezidenty a vlivné osobnosti. Od střelby z pistole až po neuvěřitelně sofistikované útoky

Během lidské historie mnoho vládců a mocnářů přišlo o život rukou atentátníka. Pro zabití vlivné politické osobnosti existovalo kolikrát spousty důvodů. Od snahy dostat se na její místo přes myšlenky fanatiků nebo zrádců až po odstranění politických soupeřů či nebezpečných osobností. Zajímavé jsou nejen motivy, ale i způsoby, jaké si atentátníci ke svým činům zvolili.

Zastřelit a pěkně z blízka

Čechům asi nejznámější způsob politického atentátu je zastřelení Františka Ferdinanda v Sarajevu. Podle shromážděných statistik je právě tento způsob politické vraždy tím nejčastějším. Asi 70 % takovýchto atentátů bylo spácháno střelnou zbraní z relativně malé vzdálenosti. Zemřeli tak američtí prezidenti Robert Kennedy či Abraham Lincoln, indický vůdce Mahátma Gándhí nebo izraelský premiér Jicchak Rabin.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Druhým nejčastějším způsobem je atentát granátem nebo bombou. V české historii byl explozí granátu zabit zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, i když Jozef Gabčík se jej nejdříve pokusil zastřelit, ale jeho samopal selhal. Výbuchem nálože zahynuli například indický premiér Rádžív Gándhí nebo bývalá pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. V obou případech se jednalo o sebevražedné útoky.

Jiné vraždy jsou zase nesmírně sofistikované. V roce 1989 byl zabit šéf Deutsche Bank, Alfred Herrhausen, velmi promyšleným nástražným systémem, který si dokonce poradil i s jeho pancéřovanou limuzínou. Nikdy se vraždu nepodařilo objasnit. Ve filmech jsou zase časté vraždy odstřelovačem, ale ve skutečnosti jsou jen zřídkavé. Tímto způsobem zemřel Martin Luther King. Teoreticky i Kennedy, i když Lee Harvey Oswald nepoužil odstřelovačskou zbraň a pálil na relativně krátkou vzdálenost.

Jed je často ruská specialita

Politické oponenty je možné samozřejmě i otrávit. V moderní době je tímto způsobem proslulé Rusko, které se mělo pokusit otrávit kritika prezidenta Putina, Alexandra Navalného, novičokem. Tomuto jedu měl v roce 1995 podlehnout ruský bankéř Ivan Kivilidi. Agent KGB měl v roce 1978 zabít píchnutím jedu v jehle, umístěné nejspíše v deštníku, bulharského disidenta Georgi Markova. Bývalý agent ruské FSB, Alexandr Litviněnko, byl roce 2006 otráven radioaktivním poloniem. V roce 2004 se někdo dioxiny pokusil otrávit budoucího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.

iZdroj fotografie: Uživatel Muumi / Creative Commons / CC BY-SA

Švédskou ministryni zahraničních věcí, Anne Lindhovou, v roce 2003 ubodal k smrti muž v supermarketu. Nakonec se ukázalo, že byl pouze psychicky nemocný. V roce 2019 byl nožem na charitativním koncertě zabit populární starosta Gdaňsku, Paweł Adamowicz. Lev Trockij zase v roce 1940 zemřel po útoku agenta NKVD, který jej udeřil horolezeckým cepínem do hlavy.

Existují i velmi sofistikované atentáty, třeba v letadlech. V roce 1988 při leteckém neštěstí zahynul pákistánský prezident Muhammad Zia-ul-Haq. Vyšetřování dospělo k závěru, že se v letadle uvolnil nastražený jedovatý plyn, který lidi na palubě zneschopnil a stroj tak spadl. V roce 1986 při leteckém neštěstí zahynul mosambický prezident Samora Machel. Ačkoli se vyšetřování přiklonilo k chybě pilota, SSSR a Mosambik tvrdily, že jihoafrické tajné služby zmanipulovaly radiomaják, kvůli čemuž stroj havaroval.

Zdroj: TechInsider