Od prvního letového testu hypersonické střely AGM-183A uplynuly již 2 roky. I přes všechny nezdary ji Američané nasadí do výzbroje letos.

V červnu roku 2020 provedlo americké letectvo ve spolupráci se zbrojovkou Lockheed Martin první letový test hypersonické střely AGM-183 ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon). Testování střely, která zůstala po celou dobu zavěšena pod křídlem strategického bombardéru Boeing B-52H Stratofortress, proběhlo nad leteckou základnou Edwards Air Force Base v Kalifornii. Samostatný let pak absolvovala střela teprve letos. První neúspěšné pokusy však inženýrům příliš radosti nepřinesly. 

Vývoj hypersonických zbraní představuje velkou výzvu

Projekt hypersonické střely systému AGM-183A ARRW se v současnosti řadí k jednomu z nejdůležitějších projektů amerického Pentagonu. Ostatně, v případných nadcházejících vojenských konfliktech jsou hypersonické zbraně jako takové považovány za rozhodující vojenskou technologii. Především tedy ty, které mohou dosahovat rychlostí překračujících 5 Mach.  

Vývoj zbraní tohoto typu však není ani zdaleka jednoduchý, a tak se konstruktéři často setkávají s celou řadou různých technických problémů. První letový test měl proto prověřit především funkčnost taktického hardwaru a pomoci vývojářům získat nezbytná mechanická, digitální i termální data.  

iZdroj fotografie: U.S. Air Force

Bojová hlavice systému AGM-183A je hypersonická střela, jež se pohybuje kluzákovým letem. Jelikož jde o pokračovatele programu kluzáku TBG (Tactical Boost Glide), dala by se střela rovněž označit za hypersonický kluzák. Střela je vybavena raketovým urychlovacím motorem, který ji nejprve vynese do nejvyšších vrstev atmosféry.

Poté se ARRW oddělí, zamkne se na cíl a s pomocí raketových bloků i gravitace nabírá hypersonickou rychlost. I když jsou přesné parametry AGM-183A tajné, na základě údajů o kluzáku TBG lze předpokládat, že při návratu do nižších vrstev atmosféry dosahuje střela rychlosti až 20 Mach. 

Silná zbraň poměrně malé velikosti

Mezi největší plusy této střely se paradoxně řadí její malá velikost. Hypersonický kluzák v systému AGM-183A je již na první pohled znatelně menší než ostatní hypersonické zbraně. Rozhodující část systému totiž tvoří raketový urychlovací blok. Ten je i kvůli nevelkým rozměrům samotného hypersonického kluzáku relativně malý, protože jeho úkolem není urychlit kluzák okamžitě na hypersonickou rychlost.

Jeho posláním je především ho vynést co nejvýše a co nejrychleji v atmosféře Země. Přesná data jsou předmětem utajení, ale je možné odhadnout, že střela nejdříve pomocí raketového bloku vystoupá do cca 90kilometrové výšky (řádově), tam se oddělí kryt na špici a uvolní se kluzák. V daném okamžiku v oné superřídké atmosféře by měl letět cca 3 Mach, avšak to je jen spekulace vycházející z tvaru kompletní střely s raketovým blokem.

Kluzák samotný po oddělení při klesání k zemi pouhou gravitační silou má získat rychlost až 20 Mach. Jde o technologický oříšek, zvláště, když si uvědomíme, že běžné družice, aby mohly zůstat na oběžné dráze, dosahují rychlosti okolo 7–8 Mach.

Úspěšný test až na čtvrtý pokus

Kluzák samotný je tedy vyřešen. Rozhodující pro definitivní podobu celého systému bude nakonec vlastně ovlivňovat výkonnost, tvar a velikost raketového urychlovacího stupně. Ten zřejmě v budoucnu dozná ještě změn, může být ještě menší než u pokusných verzí. Přičemž právě díky malé velikosti boostru může nést komplety AGM-183 bombardér B-52 ve větším počtu.

Střela je dokonce tak malá, že ji inženýři plánují v budoucnu zkompletovat s novým raketovým urychlovačem do velikosti pro stíhací letouny F-15 Eagle. Kromě letectva by navíc podobně upravené hypersonické střely měly dostat do výbavy také námořnictvo a armáda. Aby u čtenářů nedošlo k mýlce – to, co vidíte na fotografiích v podvěsu pod bombardérem B-52, je právě z 90% urychlovací raketový blok samotné zbraně.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force

Vlastní hypersonický kluzák je schován ve špičce střely pod odhoditelným krytem, má klínovitý tvar a je relativně malý. Odhady z dosud uvolněných kreseb a fotografií hovoří o délce maximálně 1,6 metru a šířce maximálně 0,7 metru. Podle dodnes zveřejněných údajů je tmavé, spíše černé barvy a není známo, z jakého materiálu je vyroben. Na začátku letošního roku vyjádřili představitelé Pentagonu své přání nasadit střely do služby ještě v letošním roce.

První tři samostatné starty střely AGM-183A se však netěšily příliš velkému úspěchu, neboť krátce po vypuštění střely začal hořet raketový blok. Střela tak byla úspěšně vypuštěna až při čtvrtém testování, které proběhlo teprve letos v květnu. Druhý úspěšný pokus o ustálený motorový let a následné odpoutání samotného kluzáku od boosteru proběhl v červenci. Momentálně tedy není vůbec jisté, zda se americkým představitelům jejich přání o brzkém nasazení splní.

Zdroj: TechInsider, TheAviationist