Výzkumníci nalezli vrak v dosud největší hloubce. Jde o eskortní torpédoborec, který hrdinně bránil letadlové lodě

V červnu roku 2022 se na tým na výzkumné lodi Victora Vescova usmálo štěstí. Sonarový systém jeho plavidla zaznamenal nedaleko filipínského ostrova Samar známky vraku, který se nacházel 6 985 metrů hluboko. Nakonec k plavidlu spustili i speciální ponorku, jež pořídila snímky. Díky nim se ho podařilo identifikovat. Jde o americký eskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts, jehož identitu potvrdilo i americké námořnictvo. Nyní je nejhlouběji objeveným vrakem v lidské historii a zároveň válečným hrobem.

Japonci mohli uspět

Torpédoborec se v této oblasti Filipínského moře potopil 25. října 1944 v takzvané bitvě u Samaru. Ta byla důležitou součástí námořní bitvy v Leytském zálivu, která se skládala z několika srážek mezi americkým a japonským námořnictvem. Je označována za jednu z největších bitev námořní historie. Ve střetnutí americké námořnictvo to japonské na hlavu porazilo, ale právě u Samaru měli Japonci velikou šanci uspět. I díky oběti posádky nalezeného torpédoborce se jim to nepovedlo.

Američané měli nad Japonskem přesilu, ale Japoncům se je podařilo obelstít a hlavní síly nalákali na sever na prázdné letadlové lodě, které tak obětovali. U Leyte na jihu byla americká flotila složená ze starších bitevních lodí. Kromě velké vyloďovací flotily vše podporovaly tři svazy malých eskortních letadlových lodí. Jedním byl svaz Taffy 3 složený ze šesti letadlových lodí a chráněný třemi torpédoborci a čtyřmi eskortními torpédoborci. Právě na něj narazil svaz japonských lodí v čele se čtyřmi bitevními loděmi včetně kolosu Yamato.

Torpédoborce chránily letadlové lodě

Nepancéřované eskortní letadlové lodě nebyly dost rychlé, aby mohly uniknout. Sedm torpédoborců proti silné japonské flotile nemělo šanci. Přesto začaly pokládat kouřové clony a nakonec se rozhodly pro v podstatě sebevražedný útok na japonská plavidla. Ta byla vystavena i bombardování a jejich velitelé byli tak zmatení, že se nakonec stáhli. Torpédoborce včetně Samuela Robertse za to zaplatily krutou daň. Ten měl být podle údajů zasažen i třemi projektily 365 milimetrů z bitevní lodě.

Eskortní torpédoborec bylo jen malé plavidlo o délce 93 metrů a výtlaku 1 350 tun. Jeho výzbroj tvořily jen dvě děla ráže 127 milimetrů a trojitý torpédomet ráže 533 milimetrů. Další výzbroj byla protiletadlová a protiponorková. Loď mohla dosahovat rychlosti 24 uzlů, ale během bitvy prý plula rychlostí až 28,7 uzlů. Přiblížila se těsně k nepřátelským plavidlům, aby ji bylo obtížné zasáhnout. Nakonec ale šla ke dnu. Z 224členné posádky Samuela B. Robertse bylo 89 lidí zabito. Zbytek čekal 50 hodin na záchranu.

V bitvě nakonec kromě tohoto eskortního torpédoborce Američané ztratili dva klasické torpédoborce a dvě eskortní letadlové lodě. Japonci přišli o tři těžké křižníky. Admirál Takeo Kurita se nakonec rozhodl s plavidly stáhnout, i když jeho nejtěžší plavidla byla bojeschopná. Nepodařilo se mu tak proniknout k flotile stovek vyloďovacích plavidel, již na Leyte přivezla invazní armádu. Oběť letadlových lodí, které Američané na severu potopili, se tak ukázala zbytečná a Spojenci mohli začít s osvobozováním Filipín.