I zbraně, které nezabíjejí, mají pro armády smysl. Mohou zastavit nejen vojáky, ale i teroristy

Jsou situace, kdy armády ke svým účelům více využijí nesmrtící zbraně. Pokud by došlo k použití smrtící síly například v zóně s nebezpečnými materiály, s teroristy s výbušninami nebo proti nepřátelskému davu civilistů, mohlo by dojít k nepředvídatelným důsledkům a velkým počtem obětí. Mnohé tyto systémy pak mají využití i v policejních sborech.

I zvuk může být zbraň

Poměrně málo známou skutečností je, že akustickou zbraň na bázi směrovaného paprsku infrazvuku měla ve výzbroji francouzská armáda již od 60. let minulého století. Při krátkodobém zasažení lidé – nepřátelští vojáci – jen omdlévali, nebo jim bylo tak špatně, že v podstatě ztratili bojeschopnost. Při delší době „zásahu“ došlo k zástavě srdce a fatálnímu poškození vnitřních orgánů, které jim infrazvuk doslova roztrhal v těle. O této zbrani ale dnes už není nic oficiálně známo a na vojenských přehlídkách francouzské armády se přestala objevovat.

Vývoj zbraně využívající zvuk běžné zvukové slyšitelné délky, nazvané Long-range acoustic device (LRAD, Akustické zařízení s dlouhým dosahem), inicioval útok na USS Cole v roce 2000. V rušném přístavu se podařilo teroristům na malém člunu dostat na americkou válečnou loď. Pokud by posádka zasáhla smrtícími zbraněmi, mohlo dojít i k velkým civilním ztrátám a v případě zásahu tankeru by vše skončilo i ekologickou katastrofou.

iZdroj fotografie: Uživatel Lradcorporation / Creative Commons / CC BY-SA

LRAD má dvojí použití. V nebojovém módu funguje jako vysoce výkonný megafon s dosahem až tří kilometrů, což může účinně odradit případné útočníky nebo varovat dav. V bojovém módu zařízení dokáže vyvinout hluk až 160 decibelů, což je zvuk startující stíhačky. To může na menší vzdálenost způsobit značné zdravotní potíže, ba i mdloby a trvalé poškození sluchu. Toto zařízení vlastní i policie ČR.

Nejnovějším přírůstkem mezi zvukové nesmrtící zbraně je Acoustic Hailing and Disruption System (AHAD, Systém akustického hlášení a rušení). Jedná se o parabolu s mikrofonem a ultrazvukovým reproduktorem. AHAD se zaměří na řečníka a se zpožděním a zesíleně mu do uší vysílá vlastní slova, což má vést k jeho zmatení a umlčení.

Mikrovlny proti davu

Velmi účinné, ale i velmi kontroverzní jsou zbraně založené na mikrovlnách. Ty dokážou i u vzdálených osob vyvolat silný pocit pálení na kůži bez následků pro zasaženého. Parabola vystřelí vysoce výkonný paprsek o síle 95 Gigahertz. Ten ohřívá, podobně jako v mikrovlnné troubě, na kůži zasaženého drobné kapičky vody a molekuly tuku.  

První takový systém, Active Denial System (ADS), vyvinula v roce 2007 americká armáda s firmou Raytheon a poprvé byl nasazen bez větších výsledků v Afghánistánu, odkud byl stažen již v roce 2010. Systém má i civilní verzi Silent Guardian, která byla viděna, ale nepoužita při demonstracích ve Washingtonu v roce 2021. Ukázalo se, že i systém má své mouchy. V mlze a v dešti je zbraň k nepoužití a ohřívá jen své okolí. Na podobných systémech mají pracovat i Čína a Rusko.

iZdroj fotografie: USAF / Public Domain

Zasaženým hrozí jen malé zdravotní potíže v podobě drobných popálenin ve velikosti hrášku. Přesto celý přístroj budí kontroverze. Kritici upozorňují, že by přístroj mohl mezi davem demonstrantů vyvolat paniku, a mohla by tak vzniknout velmi nebezpečná a smrtící situace. Horší následky by mohlo mít i zasažení lidí s elektronickými zdravotními pomůckami, například s moderním kardiostimulátorem.

Laserové zbraně jsou nejkontroverznější

Mezi nejnadějnější, ale nejkontroverznější patří laserové zbraně. Ty samozřejmě budou ve své terminální verzi především použity k likvidaci nepřítele a jeho techniky. Především se s nimi počítá na palubách válečných lodí, v pozemních stanovištích a v létajících stanovištích. Jejich primárním úkolem by měla být i likvidace balistických střel protivníka a jeho leteckých prostředků.

Nesmrtící lasery mají sloužit především k oslepení pozorovacích zařízení nepřítele. O možnostech v tomto směru se ostatně již v 80. letech 20. století přesvědčili Američané, když jejich raketoplány byly při přeletu nad SSSR dočasně oslepeny super silným laserem Terra-3 z oblasti Sary Šagan v Kazachstánu. Největší obavou dnes kupodivu ale je, že by oslepení jak zařízení, tak především vojáků nebylo pouze dočasné. Vývoj přístrojů k přímému oslepení vojáků je totiž zakázán mezinárodní smlouvou z roku 1995.

iZdroj fotografie: USAF / Public Domain

Jenže jak v historii lidstva již několikrát prokázali různí „vůdci“, smlouva je koneckonců jen cár papíru, když se nehodí do krámu. Se vskutku svéráznou úpravou laserových zbraní přišly v Číně. Ta by měla být použita bezpečnostními složkami během demonstrací. Nikoliv ovšem k oslepení. Policejní sbor by s výkonnější zbraní chtěl zapalovat „škodlivé transparenty“ a vypalovat do zamaskovaných nebo v davu se pohybujících demonstrantů značky.

To by značně usnadnilo jejich pozdější identifikaci a perzekuci. O tom, zda již bylo toto zařízení použito, nejsou žádné zprávy. Jednou z tradičnějších a stále hojně využívaných nesmrtících zbraní armád a ozbrojených složek jsou speciální plyny. Nejtypičtější z nich je samozřejmě známý slzotvorný plyn, který je již desítky let organickou složkou výzbroje především policejních pořádkových jednotek.

Slzotvorné plyny

S touto zbraní se paradoxně „seznámila“ na vlastní oči velká část obyvatel celé Země, ať už při legálních protestech v ulicích různých měst proti nedemokratické vládě, či při „uklidňování“ zuřícího davu poštvaného proti demokracii (jak si kdo vybere). Méně se již mluví o jiných typech plynových zbraní, které jsou používány k ochromení a znehybnění protivníka, vojáka či teroristy například v uzavřených prostorách.

Známé je užití této zbraně při eliminaci útoku teroristů na osazenstvo a diváky v moskevském divadle na Dubrovce dne 26. října 2002. Tehdy asi 40 čečenských teroristů během představení muzikálu dne 23. října obsadilo budovu moskevského divadelního centra na Dubrovce a vzalo více než 850 lidí jako rukojmí. Postupně jich několik popravili, včetně žen, a celou budovu podminovali.

Krize vyvrcholila osvobozovací operací ruských Spetznas, při níž bylo do nitra budovy napuštěno velké množství blíže neznámého uspávacího plynu – s velkou pravděpodobností některého derivátu analgetika fentanyl. Celkově si události v moskevském divadle vyžádaly smrt kolem 170 lidí, z toho nejméně 130 rukojmích, přičemž většina z nich bohužel zemřela na následky otravy (předávkování) zmiňovaným plynem.