Jaderné zbraně podle některých teorií pomáhají zabránit velkému celosvětovému konfliktu. Jsou tak hrozivé, že se je lídři jaderných velmocí obávají použít.
Ruské šermování jadernými zbraněmi hlavně před svými západními soupeři se dá považovat za propagandistický kolorit. V ruské televizi mnohokrát z úst různých radikálů zaznělo, že by země měla někoho vymazat z mapy. Trochu jiným stupněm jsou zmínky o jaderném arzenálu Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině z řad ruského vedení. Ruský prezident Vladimir Putin již krátce po začátku války uvedl útočné i obranné síly do vyšší pohotovosti.
Rusko se často snaží zastrašovat
Otázkou samozřejmě je, co tato vyšší pohotovost znamená. Nejspíše si nelze představovat, že by na letištích stály bombardéry s nastartovanými motory plné jaderných pum nebo že by ruské obsluhy měly palec na odpalovací spoušti raket. Mnozí odborníci upozorňují, že toto mlžení je vlastně taktika Ruska, která má soupeře zastrašit. V mnoha případech může být určena hlavně pro veřejnost západních zemí s cílem vyvolat v ní obavy.
Každopádně Putin vyhlásil pohotovost dvěma oblastem. První jsou strategické útočné síly. Ty mají zahrnovat mezikontinentální raketové a letecké systémy, přesné zbraně dlouhého doletu jako součást strategických jaderných sil. A také strategické nejaderné síly jako síly dvojího účelu – formace části strategických bombardérů a bombardérů dlouhého doletu, ponorky, hladinové lodě a námořní letectvo přenášející rakety s přesnými zbraněmi dlouhého doletu.
Jde vlastně o systémy, které jsou nějakým způsobem schopny odpálit nebo svrhnout zbraně s jadernými hlavicemi. Odhaduje se, protože jde samozřejmě o utajované informace, že hlavic o různé síle má Rusko více než 6 tisíc, o několik set více než Spojené státy. To ale neznamená, že by všechny byly připraveny k okamžitému použití. Většinou je takto připraveno kolem 1 600 hlavic, ale není vyloučeno, že počet aktivních hlavic mohl mírně vzrůst.
Rusko, rakety, ponorky i bombardéry
Jedním ze způsobů, jak by Rusko mohlo zaútočit, jsou mezikontinentální balistické rakety. Těch má země několik typů. Nejnovější je RS-28 Sarmat s doletem až 18 tisíc kilometrů, která může nést až 15 hlavic. Začala být zaváděna do výzbroje v roce 2022. Rusko má tyto síly v silech, ale rakety má i mobilní. Druhou významnou silou jsou ponorky s balistickými střelami, z toho pět moderních ponorek třídy Borei s 16 raketami Bulava. Jaderné hlavice může nést třeba bombardér Tu-160 s přesně naváděnými střelami Ch-102. Jaderné hlavice mohou odpalovat třeba i některé lodě.
Druhou oblastí jsou strategické obranné síly. Ty tvoří systém varování před nepřátelskými jadernými zbraněmi, především tedy radary. A samozřejmě i obranné systémy, i když je otázka, jestli a jak silný útok by dokázaly zastavit. Kolem Moskvy má být rozmístěn protiraketový systém A-135. Uveden do provozu byl v roce 1995. Navíc Rusko tvrdí, že ochranu proti balistickým raketám by měly poskytovat i systémy S-400 a především S-500. Ten by měl být schopen zasahovat cíle do vzdálenosti až 500 kilometrů.