Naváděná mikromunice jsou ostré zuby moderních dronů, které i přes svoji velikost dokážou bolestivě kousat

Bojové drony vybavené naváděnými zbraněmi jsou již řadu let běžnou součástí moderních válek. Dlouhou dobu však používaly hlavně rakety, jakou je americká Hellfire. To je sice velmi účinná zbraň, ale také je drahá a při hmotnosti 50 kilogramů ne moc lehká. Dala se tedy použít jen u větších dronů. Ovšem v poslední době se objevují i stroje menších velikostí, které jsou vybaveny malými a přesnými zbraněmi. Pro ty se vžilo pojmenování mikromunice.

Kazetové pumy nadělají mnoho škod

Použití bomb malých velikostí není žádnou novou myšlenkou, pamatují již druhou světovou válku. Založena na nich byla i hojně využívaná kazetová munice, kterou mělo ve výzbroji mnoho zemí. Šlo vlastně o pumu, jež se před dopadem na zem rozpadla na mnoho samostatných malých pum. Ty dokázaly likvidovat pěchotu i obrněné cíle jako tanky. Problémem byla jejich přesnost, proto se používaly a používají plošně. To ale znamená velké a často nechtěné škody. Některé nevybouchly, a tak se staly nebezpečím pro civilisty i po válce.

Ovšem rozvoj elektroniky a miniaturizace přinesl pokrok i do této oblasti. Tradiční pumy se podařilo zmenšit natolik, že mohou vážit jen několik kilogramů. Protože jsou malé a lehké, mají i velmi malou výbušnou hlavici a nemohou se spoléhat na sílu své exploze. Aby byly účinné, musí se do cíle přesně trefit. To vyžaduje nějaký přesný druh navádění, většinou se používá laserové, kdy je puma navedena laserovým paprskem, jenž označuje nějaké místo.

Puma jen 3 kilogramy těžká

Jednou z takových posledních pum je klouzavá mikropuma vyvíjená společností Northrop Grumman Hatchet. Podle dostupných informací má být její hmotnost jen necelé 3 kilogramy. Zkoušky provedené na jaře 2022 dopadly dobře a munice prý při nich dosáhla téměř 100% úspěšnosti. Je zřejmé, že musí být mimořádně přesná, protože při své velikosti může mít sílu jen obyčejného granátu. Pokud se trefí, může být nebezpečná pro slabě pancéřovaná vozidla, ale i pro cenné cíle jako radary a další velmi nákladnou a křehnou techniku.

Hatchet není jedinou takovou municí. Podobně úspěšná je turecká mikromunice řady MAM, která je používána třeba na dronech Bayraktar TB2. I ta se v prostoru, kde není silná protivzdušná obrana, ukázala neobyčejně účinná. Využil ji Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu nebo Ukrajina v bojích s Ruskem, jež s její pomocí trefila i lodě. Nejmenší puma MAM-C má hmotnost 6,5 kilogramu a její dosah je až 8 kilometrů. Je naváděna za pomoci laseru umístěného na dronu.

Za mikromunici lze označit třeba i čínské naváděné pumy FT-10, které jsou používány na dronech. Jejich hmotnost je však 25 kilogramů. Vývoj těchto zbraní bude pravděpodobně i nadále pokračovat. Cílem bude vyrobit co nejmenší a nejlevnější, ale zároveň přesné a účinné typy. Ukazuje se totiž, že velké drony, jež by mohly nést těžší pumy, jsou relativně zranitelné protiletadlovými systémy. Malé drony však může být daleko obtížnější zlikvidovat. Pokud se to nepříteli povede, nebude škoda příliš vysoká a půjdou snadno nahradit.