Válka ve Vietnamu byl zástupný konflikt mezi velmocemi ve studené válce, do kterého se přímo zapojily jenom USA. SSSR zde měl vojáky jen neoficiálně.
Válka ve Vietnamu byla americkou prohrou, ze které si ozbrojené síly velmoci nesly trauma ještě několik desetiletí. I když ji vlastně Američané nikdy neprohráli vojensky, nakonec byli přinuceni se stáhnout a jejich spojenec Jižní Vietnam krátce na to padl za oběť svému komunistickému rivalovi. Zde je několik zajímavostí, jež se tohoto konfliktu v jihovýchodní Asii týkají.
JFK nechtěl mít vojáky ve Vietnamu
Záznamy diskuzí prezidenta John Fitzgeralda Kennedyho s ministrem obrany Robertem McNamarou dokazují, že Kennedy nechtěl přímou angažovanost americké armády v konfliktu. Dokonce plánoval, že by se všichni američtí vojáci z Vietnamu stáhli do roku 1965. V plánu bylo jihovietnamskému režimu pomáhat, bombardovat severovietnamskou infrastrukturu a jinak na režim tlačit.
Ani jedna prohraná bitva
Ačkoli se o válce hovoří jako o porážce USA, nelze to hodnotit z vojenského hlediska. Americké ozbrojené síly totiž s Vietkongem nebo severovietnamskou armádou neprohrály žádnou větší bitvu. Jejich technická převaha a výcvik střet vždy dovedly k vítěznému konci. Prohra byla politická, protože americká veřejnost nechtěla, aby se USA ve válce jakkoli angažovaly, a politici museli tlaku ustoupit.
Američtí vojáci milovali Kalašnikov
Standardní americkou pěchotní zbraní amerických vojáků byla útočná puška M-16 a vietnamských AK-47 nebo AKM. Americká zbraň v počátku trpěla řadou neduhů a kvůli špatné údržbě se zasekávala. Navíc lehké projektily v džungli neměly takovou průraznost jako náboje sovětské ráže 7,62 milimetru. Američtí vojáci proto velmi často bojovali ukořistěnými zbraněmi, které považovali za mnohem spolehlivější.
Angažovali se i jiné státy
Ačkoli válku ve Vietnamu mnozí zjednodušují jako konflikt americké armády se severovietnamskými komunisty, zapojily se do ní i jiné státy. Pochopitelně jihovietnamská armáda, ale té přišli na pomoc i další spojenci. Byl zde kontingent Australanů a Novozélanďanů, ale zdaleka největší byl ten z Jižní Koreje. Ta nasadila celkem 300 tisíc svých vojáků a zaznamenala 41 tisíc padlých. Její vojáci mají mít na svědomí 5 tisíc životů civilistů.
Američané šli do boje většinou dobrovolně
Ačkoli nejhorší pro americkou veřejnost na tomto konfliktu bylo, že do něho byli odváděni mladí Američané, není to tak, že by zde bojovala odvedenecká armáda. Většinu amerických vojáků v letech konfliktu tvořili muži, kteří se do ozbrojených sil přihlásili dobrovolně. Z 1,8 milionu vojáků, již prošli Vietnamem, tvořili odvedenci jen čtvrtinu. Ze ztrát pak 30 procent.
Tajemství odhalil whistleblower
Americká administrativa pochopitelně tajila mnoho skutečností o celé válce. Mnohá z nich vyšla najevo díky zaměstnanci ministerstva obrany Danielu Ellsbergovi, kterého bychom dnes označili za whistleblowera. Informace známé jako Pentagon papers, jež vynesl, zveřejnil New York Times a vyvolaly vlnu rozhořčení. Byl poté obviněn ze špionáže, ale kvůli procesním chybám byl nakonec všech obvinění zproštěn.