Spojené státy a další země se po konci studené války domnívaly, že nastal čas zklidnit konflikty po celém světě. Události z Mogadiša ale jejich odhodlání změnily.
V roce 1993 se síly OSN vedené Spojenými státy snažily vyřešit krveprolití a humanitární katastrofu spojenou s občanskou válkou v Somálsku. I kvůli chybám, které po svém vyslání udělaly, však nebyli zahraniční vojáci příliš vítáni. Do čela odporu se postavil vůdce nejsilnějšího vojenského klanu v Somálsku, Mohammed Farah Aidid, jenž ovládal i hlavní město Mogadišo. Stal se tak prioritním cílem. Snaha o zatčení jeho vysokých důstojníků se 3. října 1993 změnila v krvavou bitvu s mnoha mrtvými.
Američané podcenili schopnosti Somálců
Události jsou známy jako bitva o Mogadišo a především z filmu Černý jestřáb sestřelen. Americké síly, které zajetí vysokých somálských důstojníků plánovaly, neměly před operací dostatek informací, dostatečně těžkou výzbroj a podporu ze vzduchu. Také podcenily schopnosti somálských bojovníků, jejich možnosti bleskové reakce i výzbroj. Naopak přecenily své vlastní schopnosti. Vydaly se také do složitého městského terénu bez dostatečného zajištění a v podstatě naslepo.
Zpočátku probíhala akce hladce. V hotelu, kde se setkání vysokých důstojníků konalo, se je podařilo zadržet. Somálští bojovníci začali však na útok amerických sil bleskově reagovat a stahovat se k místu, kde k incidentu došlo. Jejich taktika spočívala hlavně v udržení zahraničních vojáků v nepřehledné městské zástavbě, kde na ně mohli útočit a bránit přísunu posil z jejich základen. Po městě stavěli barikády a zablokovali ulice, a tak eliminovali jednu výhodu vojáků – mobilitu. Také se spoléhali na posly, aby je nebylo možné odposlouchávat.
Sestřelení dvou vrtulníků
Zvrat nastal v okamžiku, kdy se pomocí RPG podařilo Somálcům sestřelit vrtulník UH-60 Black Hawk. Po 40 minutách šel k zemi další stroj. Američtí vojáci tak museli nejen stáhnout své bojovníky, ale zkusili zachránit i posádky vrtulníků, což ještě více narušilo jejich plány. Nakonec vojáci konvoje, jenž se nacházel ve městě, museli zaujmout obranné pozice v několika domech. Zde se celou noc bránili opakovaným tvrdým útokům somálských sil.
Měli mrtvé a zraněné, ale pozice se jim dařilo držet. Významně jim v tom pomáhala palba z vrtulníků, které se snažily držet útočníky na uzdě. Až druhý den ráno se podařilo vypravit obrněný konvoj, jenž vojáky vyprostil, i když i ten měl určité ztráty. Ne všichni vojáci se do vozidel vešli, někteří dokonce museli běžet po svých. Nakonec se dostali na základnu. Američané v bitvě ztratili 18 vojáků, po jednom pak Malajsie a Pákistán.
Mezi padlými na straně Američanů byli i dva příslušníci jednotek Delta, Randy Shughart a Gary Gordon. Oba sledovali ze vzduchu davy Somálců přibíhající ke druhé sestřelené helikoptéře. Dobrovolně se přihlásili k výsadku, dvakrát odmítnuti pro příliš velké riziko. Nepochybně přispěli k záchraně života pilota vrtulníku, Michaela Duranta. Oba padli, jejich nahá těla vláčel dav Somálců po ulicích Mogadiša. Posmrtně byli vyznamenáni Medal of Honor, poprvé od války ve Vietnamu.
Přesný počet obětí na straně somálských bojovníků není znám, ale dle odhadů jich mohlo být kolem tisíce. Přesto je bitva považována za jejich vítězství. Spojené státy a OSN se i na základě výsledků tohoto střetnutí rozhodly misi v Somálsku ukončit a v roce 1995 se mezinárodní síly stáhly. Veřejnost v USA, která mohla vidět v televizi záběry mrtvých amerických vojáků v ulicích Mogadiša, přestala podporovat vysílání zahraničních humanitárních misí a Američané tuto činnost na dlouhou dobu utlumili.