Největší bolehlav Pentagonu: Američané nechtějí do uniformy. Podle odhadů je schopno služby jen 23 % populace. Vznikne cizinecká legie?

Americké ozbrojené složky čelí obrovské krizi. Mladí Američané ztrácejí zájem o službu vlasti. A pokud už se do náborového střediska vydají, tři ze čtyř jsou odmítnuti. Problém se prohlubuje a americká generalita začíná uvažovat o dosud nemyslitelném – náboru cizinců do amerických ozbrojených složek. Vznikne americká cizinecká legie, která nahradí nedostatek branců?

Čísla, která děsí Pentagon

Podle plánů amerického ministerstva obrany by americká armáda měla mít 466 000 vojáků. Leč není tomu tak. Armádě se zoufale nedaří získávat rekruty. V dubnu letošního roku se jí podařilo získat jen 68 % potřebných rekrutů, což bylo o 8 282 mužů a žen méně, než bylo naplánováno. Ostatní složky ozbrojených sil jsou na tom lépe.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Námořnictvu se nepodařilo naplnit tabulkové stavy o 8 % a chybělo mu 1 473 rekrutů. Letectvo, námořní pěchota a vesmírné síly naopak hlásí plné stavy. Je potřeba připomenout, že se jedná o čísla pouze za duben. Pokud to takto půjde dál, příští rok klesnou stavy americké armády na 445 000 vojáků v činné službě.

Americká armáda se snaží plnit stavy všemi způsoby. Pro rekruty je připraven příspěvek při podpisu smlouvy na šest let 50 000 USD (1 278 500 Kč). Byl zrušen požadavek na to, aby rekruti měli střední školu s maturitou, a letectvo prakticky zrušilo požadavky na fyzické předpoklady na budoucí členy letectva. Zde se nabízí otázka, jak potom tito lidé budou schopni plnit náročné podmínky případných bojových situací.

Proč armáda nenabírá?

Podle odhadů Pentagonu je služby schopno pouze 23 % obyvatelstva USA. Část mladých lidí úvazek v armádě neláká. Buď se mimo službu ve vojsku uživí lépe, nebo je děsí vyhlídka na nasazení v zámoří v podobných válkách, jako byl Afghánistán nebo Irák. Potenciální rekruti nejčastěji pohoří na fyzické způsobilosti uchazeče. Na těch končí až 50 % neúspěšných rekrutů.

Jak již bylo popsáno výše, armáda tedy požadavky „změkčuje“ a bude se snažit vojákům zlepšit fyzičku až ve službě. Dalším problémem, který trápí nejen rekruty, ale je stále častější v celé armádě, jsou drogy. USA čelí obrovské vlně drogové závislosti. Ta eliminuje nejen mnohé rekruty, ale i činné vojáky. Například roku 2014 na základně Malstrom ve státě Montana bylo 34 důstojníků obsluhujících balistické rakety s nukleárními hlavicemi kvůli braní drog postaveno mimo službu.

Stejně tak je služba v armádě zapovězena žadatelům s kriminálním záznamem v rejstříku. Dříve byla právě vojenské služba oblíbeným způsobem nápravy mladých výtržníků. Leč tato praxe se poněkud vymkla úřadům a armádě z ruky. V roce 2008 tak tvořilo početní stavy vojska 1–2 % organizovaných členů gangu, jako jsou Crips, MS-13 nebo Hells Angels. Ty vojákům prodávají drogy a mimo armádu kradené vojenské vybavení.

Zrodí se americká cizinecká legie?

Pentagon se proto začal zabývat otázkou služby cizinců v ozbrojených složkách armády. Námořnictvo se službou cizinců již pozitivní dlouhodobou zkušenost má. Mezi léty 1900 a 1992 existoval program služby Filipínců na amerických lodích, na kterých se během této doby vystřídalo 115 000 filipínských námořníků.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě na Filipíny by se měl podle zákulisních zpráv Pentagon obrátit jako první. Země má poměrně mladou a vzdělanou populaci a jejím úředním jazykem je angličtina. V dalších fázích by mohly následovat země Latinské Ameriky, kde ovšem může být překážkou jazyk. Nevylučuje se ani zapojení evropských zemí. Kritici však před touto praxí varují.

Armáda z cizinců často nepatří k nejspolehlivějším a vojáci se spíše mohou řídit svými zájmy a zájmy své země než těmi americkými, a armáda by se tak mohla stát „méně bojechtivou“. Otázkou je také odměna. Vedle finančního ohodnocení je na stole i možnost udělení občanství Spojených států. Bude to pouze pro brance, nebo i pro jeho rodinu? To je hlavolam, který Pentagon, pokud se rozhodne k tomuto kroku, bude muset vyřešit.