Hrozba pro Tchaj-wan. Čína se při svých cvičeních snaží využít civilní RO-RO plavidla, a to i pro přepravu tanků

Někteří odborníci upozorňují, že Čína možná může být k možnosti vylodění na Tchaj-wanu blíže, než si kdokoli myslel. Jejím největším problémem při takové operaci je totiž počet plavidel, která by musela nasadit, aby dostala na ostrov dostatek techniky, vojáků a zásob a mohla je doplňovat. Podle pozorovatelů se ovšem zdá, že se v poslední době zaměřuje na možnost, jak při takové operaci využít civilní plavidla typu RO-RO. Tím by se počet lodí, jež jsou jí k dispozici, mohl významně zvýšit.

Vyloďovací flotila by musela být obří

Jak moc je vylodění náročná operace, si každý dokáže představit díky největší vyloďovací operaci v dějinách, kterou bylo vylodění v Normandii. Čína by v případě útoku na Tchaj-wan pravděpodobně musela shromáždit ještě větší síly, protože ostrov má silnou armádu a může mobilizovat mnoho záložníků. A disponuje i stovkami tanků včetně amerických Abrams i obrněnými vozidly a chce si pořídit raketomety HIMARS.

Čína tak má jedinou možnost. V jednu chvíli vylodit na ostrově dostatek vojáků s těžkou technikou, kteří by dokázali obranou prorazit. Pokud nebudou dostatečně silní, hrozila by jim totální porážka, kdy by s mořem v zádech neměli kam ustoupit. To znamená mít dost plavidel, jež takovou techniku dokážou přivézt. Čína sice taková vojenská plavidla staví, ale i přes výrazné zvýšení jejich počtu jich nemá dost. Civilní lodě však poměry v bojové rovnici dramaticky mění.

Plavidla typu RO-RO jsou různé nákladní lodě a trajekty, na něž mohou vjet automobily po vlastní ose. Mají většinou rampu a otevírací vrata, jež to umožňují. Již v 19. století vznikly lodě, které přepravovaly železniční vagony. Ale lodě na klasická vozidla, tanky a další techniku vznikly za druhé světové války. Používali je hlavně Američané a Britové. Po válce samozřejmě zůstala vojenská plavidla, ale nápad se přesunul do civilní sféry. V současné době jsou různé trajekty přepravující automobily velmi rozšířené.

Čína civilní lodě přibližuje vojenským

Hlavní rozdíl mezi civilními a vojenskými plavidly tkví v tom, že ta vojenská mohou otevřít vrata na vodě a vozidla a další technika mohou vyjíždět přímo. Zatímco civilní přiráží ke břehu a využijí rampu. Čína ale údajně upravuje civilní plavidla tak, aby tuto možnost alespoň v nějaké míře měla také. Na sociálních sítích se objevily i záběry těžké vojenské techniky na civilních plavidlech. Různé trajekty se také v poslední době zapojují do cvičení, které čínské námořnictvo a armáda pořádají.

Čína si musí být vědoma, že v případě útoku na Tchaj-wan pravděpodobně o řadu plavidel přijde. Ostrovní stát se totiž v posledních letech soustředí na obranu, má vlastní protilodní střely a pořídil si i americké Harpoon. Také se předpokládá, že hustě zaminuje přístupy k vhodným plážím. Jedním ze způsobů, jak tomu čelit, je kvantita. Otázkou samozřejmě je, jak odolné by při zásahu protilodní střelou byly původně civilní lodě. Případné vylodění na Tchaj-wanu tak bude téměř jistě vykoupeno obrovským počtem lidských životů.