Použití taktické jaderné zbraně by Rusku nejspíše nic zásadního nepřineslo. Kromě větší izolace a reakce mocností

Se stále zhoršující se situací ruské armády na Ukrajině se zvyšuje nebezpečí, že by se ruský prezident Putin mohl rozhodnout použít jadernou zbraň. Odborníci se sice shodují, že riziko je nízké, ale je větší než dříve. Podle nich by ovšem Rusko nepoužilo strategickou zbraň, ale taktickou. Ta má omezenější dopady, i když nikoli nevýznamné. Utěšovat nás může to, že použití jaderné zbraně by nejspíše Rusku nepřineslo žádnou zásadní výhodu.

Silná jako pumy svržené na Japonsko

Taktické jaderné zbraně jsou hlavice s menší účinností. Obecně se udává, že se jedná o zbraně se silou zhruba od 1 do 50 kilotun. Zatímco strategické hlavice mívají většinou sílu od 100 do 500 kilotun, případně větší. Ale omezená účinnost neznamená, že nejsou smrtelné. V podstatě jsou svojí silou podobné pumám, které Spojené státy svrhly na Hirošimu a Nagasaki. V zastavěné oblasti tedy dokážou zabít desetitisíce lidí.

Zbraně se začaly vyvíjet za studené války oběma velmocemi. Západní země je chtěly použít například proti obřím tankovým útokům, protože v počtu tanků měla Varšavská smlouva převahu. Případně k útokům na shromaždiště, velitelská centra nebo zásobovací sklady. Po konci studené války se USA začaly velké části těchto zbraní zbavovat. Naopak Rusko, které si bylo vědomo síly NATO, do nich více investovalo. Dnes se odhaduje, že jich má kolem 2 tisíc. Taktické jaderné zbraně se dají vypálit z děl, umístit na řízené střely, nebo jde o klasické letecké pumy.

Útok by vedl k odsouzení Ruska

Pokud by Rusko takovou zbraň použilo, je otázkou, co by získalo a co ztratilo. Jednou z možností je demonstrativní výbuch v nějaké neobydlené oblasti. Ten by sloužil jako varování. Rusko by se ale jistě dočkalo velkého odsouzení a nějaké reakce Západu. Ukrajinu by to stěží zastrašilo. Druhou možností by byl výbuch v nějaké metropoli jako Kyjev nebo Charkov a zabití desetitisíců lidí. To by vedlo k zavržení Ruska nejspíše celým světem a jistě ostré reakci spojenců Ukrajiny. Rusko by se ocitlo samo, tedy až na pár obskurních nevýznamných spojenců.

Nabízí se tedy použití zbraně proti vojenskému cíli. Aby byla účinná, muselo by se jednat o použití proti koncentrovaným jednotkám. To je ale přesně opak toho, jak Ukrajina na bojišti operuje. Taktické jaderná zbraň by totiž byly smrtelná možná na vzdálenost 1,5 až 2 kilometry. Zabila by tedy jen relativně málo vojáků a i uvolněné území by bylo malé a po pár kilometrech opět bránitelné. Navíc by Rusko muselo mít připravené jednotky, které by přes takovou oblast útočily. Vzhledem k tomu, že nejlepší jednotky ztratilo, nejspíše je nemá.

Otázkou je i spad a další záležitosti, které se špatně předpovídají. Asi by nebyl extrémní, ale mohl by zasáhnout i území samotného Ruska. A pak by to byly reakce zemí NATO. Spojené státy pohrozily, že by přišla, ale neřekly jaká, což je i taktika. Možnost naznačil bývalý CIA generál David Petraeus. Podle něho by NATO mohlo zničit ruská vojska na Ukrajině. Konvenční sílu k něčemu takovému má aliance více než dostatečnou.