AGM-114 Hellfire měla ničit komunistické tanky. Stala se však postrachem teroristů. Teď míří na Ukrajinu

V 70. letech 20. století generály NATO děsila pancéřová síla Varšavského paktu. Při hledání obrany vznikla celá řada výkonných zbraní. Jednou z nich je i AGM-114 Hellfire. Původně protitanková střela odpalovaná z vrtulníků prošla však značným vývojem. Pod křídly dronů se stala nejen přesně naváděnou zbraní a postrachem teroristů, ale také jednou z nejvíce vyráběných moderních naváděných střel na světě.

Zkušenost z Vietnamu

Poprvé byly protitankové střely odpalované z vrtulníku použity Američany v roce 1972 ve Vietnamu. I přes jejich úspěch se ukázaly také nedostatky. Střely TOW byly totiž naváděny po drátu, což sice bránilo rušení střely, ale systém měl omezený dosah a velkou hmotnost. Proto v roce 1974 začal vývoj zcela nové střely založené na nejmodernějších technologiích.

AGM (Air-to-Ground Missile, raketa vzduch-země) -114 Hellfire (HELicopter Launched FIRE and forget missile, tedy z helikoptéry odpalovaná střela vystřel a zapomeň) využívá systém kódovaného laserového poloaktivního navádění. Díky unikátnímu kódování pro každou hlavici může být vystřeleno při jednom útoku z jednoho vrtulníku více střel na více cílů. Velkou výhodou je to, že laserový ozařovač cíle nemusí být na palubě vrtulníku, ale může ho používat i pozemní návodčí.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Rozměry AGM-114 jsou skutečně kompaktní. Raketa měří 1,6 metru, průměr je pouhých 180 milimetrů a její hmotnost se podle typu pohybuje od 46 do 48 kilogramů. Hellfire má raketový pohon na pevné palivo THX-657, který dává střele rychlost až 1 601 km/h a dolet 11 000 metrů. Díky malým rozměrům mohou střely AGM-114 nést všechny typy armádních vrtulníků, od MH-6 Little Bird přes MH-60 Seahawk až po bitevní AH-64 Apache, jenž unese rovných 16 „pekelných ohňů“.

Premiéra v Pouštní bouři      

Střela byla zařazena do výzbroje roku 1985. Poprvé byla nasazena do boje o šest let později během operace Pouštní bouře. Okamžitě si udělala skvělé jméno. Pilotům vrtulníků se podařilo vyřadit přes 600 iráckých tanků. Bohužel se „podařilo“ zasáhnout i několik vlastních vozidel. Zkušenosti z války vedly k dalšímu vylepšování zbraně. AGM-114K Hellfire II, zavedená v roce 1994, dostala nový silnější laser, který je hůře ovlivnitelný počasím a optickými podmínkami, a tandemovou kumulativní hlavici.

Tato hlavice si dokáže poradit i s obrněnými cíli s reaktivním pancéřováním. Opravdovou revolucí je však varianta AGM-114L Longbow Hellfire. Střela má vedle laseru i navádění radiolokátorem vrtulníku AH-64, který předává raketě informace. „Elko“ splňuje normy zbraně typu „vystřel a zapomeň“. Zvýšila se nejen přesnost, ale lze se obejít i bez laseru, který byl náchylný na rušičky a nebyl funkční při špatné viditelnosti.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Rodina Hellfire se s přibývajícími léty rozrostla o další členy. RBS-17 je verze pro švédské námořnictvo a pobřežní obranu se schopností ničit vyloďovací plavidla. Ve Velké Británii vznikla pro RAF z AGM-114 střela Brimstone. Hellfire již není pouze doménou vrtulníků. Lze ji odpalovat i z letadel, jako je AC-130 Gunship nebo Cessna AC-208, lodí nebo i obrněných vozidel typu Stryker. Dosud bylo vyrobeno kolem 100 000 střel. V roce 2021 pak jedna vyšla na 150 000 USD (3 794 000 Kč).

Hellfire v bojích proti teroru

Po útoku 11. září 2001 dostaly střely Hellfire nový úkol: likvidaci teroristů. AGM-114 se objevil pod křídly dronů MQ-1 Predator, které likvidovaly teroristické kádry na mnoha místech planety. Obětmi Hellfiru se stali „experti“ jako Ahmud Jasín, vůdce Hamasu zasažený v roce 2004, o deset let později vůdce somálské Al-Kaida Ahmed Abdi Godane nebo roku 2015 v Sýrii Mohammed Emwazi, člen IS, nechvalně proslavený pod přezdívkou Džihádista John.

Izraelcům se podařilo s AGM-114 sestřelit i letadlo. Ovšem nasazení dronů s Hellfire mělo i svou stinnou stránku. Rakety byly příliš silné a při likvidaci cílů docházelo k destrukci širokého okolí. Zvláště ničivá byla verze N s termobarickou hlavicí určená k ničení objektů. Proto roku 2012 vznikla verze R neboli Hellfire Romeo. Ta má místo devítikilové hlavice menší nálož a je určena na přesné útoky. Dokáže například vletět do místnosti a zlikvidovat cíl, aniž by byl dům zničen.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Poslední veřejnosti známá verze je AGM-114R9X neboli nindža střela. Ta neobsahuje výbušninu, ale vystřelovací čepele, které oběť rozřežou na kusy. Tou byl nejspíše v roce 2020 zabit v iráckém Bagdádu íránský generál Kásim Solejmání. Nyní přichází dodávka norských AGM-114 a švédských RBS-17 na Ukrajinu. Střely budou zřejmě použity na ukrajinských dronech.