Přísně tajné armádní objekty na území Česka. O tom, co se v některých děje, můžeme pouze spekulovat

Na území České republiky se nachází objekty patřící armádě, o kterých se přesně neví, nebo se v minulosti nevědělo, co se zde děje. Není to žádné překvapení, podobná zařízení existují po celém světě. O jejich umístění v malé zemi, jako je Česko, se často ví. Avšak o činnosti uvnitř a jejich účelu může veřejnost pouze spekulovat. V době socialismu jich existovalo více, některé již byly odtajněny, jiné však zůstávají stále přísně střeženy.

Objekt v prostoru Brdy

Vojenský prostor Brdy vznikl již za 1. republiky, přičemž své základny s tajnými výrobnami zde měli i Němci. Prostor byl armádou užíván i poté, ale od roku 2015 je až na některé výjimky zpřístupněn. Onou výjimkou je objekt s označením VZ 2739, kterému se lidově přezdívá U Němých. Měly by se zde nacházet podzemní prostory, ale neví se, nač slouží. Dle domněnek by zde v případě napadení státu mohlo sídlit hlavní velitelství armády, případně zde může být pracoviště Agentury komunikačních a informačních systémů.

Objekty Javor

Trojice objektů se nachází u Bíliny, u Bělé pod Bezdězem a v Borovnu. Na jejich budování se oficiálně začalo pracovat v druhé polovině 60. let, ale ve skutečnosti jen nové prostory navazovaly na podzemí, které zde za války vybudovali Němci. Německá část byla údajně propojena s nedaleko umístěným velkým radarem PVO Německa typu Wurzburg s prodlouženým dosahem.

iZdroj fotografie: VHÚ / Public domain

V roce 1945 část prostor Němci vyhodili do povětří, zbytek i s radarem obsadila Rudá armáda a zůstala tam prakticky až do odchodu v 90. letech. Není známo, které části po Němcích sovětská armáda vyčistila a zprovoznila, protože i ona sama po svém odchodu za sebou zanechala řadu prostor zavalených po výbuchu náloží.

Celý komplex prostor sloužil ke skladování a údržbě jaderných zbraní sovětské armády. Většina lidí o jejich existenci neměla ani tušení. Zbraně se sem dovážely maskovanými automobily. Po odchodu sovětských vojáků areály střežila až do roku 2013 armáda. Dnes jsou z malé části přístupné a nachází se zde muzeum.

7-S v Třešti

Nedaleko Jihlavy byla v roce 1974 postavena záhadná budova. Měla sloužit jako hlavní velitelství Civilní obrany Brno v případě vypuknutí války. Maskována byla jako sklady ovoce a zeleniny. Kromě nadzemní má objekt i dvě podzemní části, které by zřejmě sloužily jako kryté pracoviště. Nacházely se zde ústředny a velitelská stanoviště pro zhruba 250 osob. V roce 2011 vláda rozhodla o zrušení utajení. Mnoho vybavení objektu je i dnes funkční a celá stavba slouží jako muzeum.

iZdroj fotografie: Public Domain

Lom Alkazar

Původně vápencový lom na Berounsku začaly vojensky využívat nacisté jako podzemní továrnu a vstup do krasových podzemních prostor. V navazujícím krasovém podzemí CHKO Český kras bylo přírodních prostor mnoho, Němci je velmi intenzivně využívali hlavně ve druhé polovině války. Do lomu Alkazar natáhli i železniční úzkokolejku z nádraží Beroun–Závodí, s odbočkou do tzv. Židovské rokle, která je vzdušnou čarou cca 1 km od Alkazaru. Když odtud v roce 1945 Němci prchali, údajně se objevili v lesích nad obcí Vráž.

Vchody do podzemí v Židovské rokli vyletěly do povětří. Celá rokle byla postupně zavezena cca půl milionem tun údajně komunálních odpadů města Berouna, takže podzemí zde je naprosto nepřístupné. Lom Alkazar zůstal částečně přístupný. Mimochodem, státní jeskyňáři, kteří mají své sídlo naproti přes řeku Berounku u Koněpruských jeskyní, tvrdí dodnes, že krasové podzemí v prostoru Alkazaru, Lištice, obce Srbska a Vráže se nikdo nikdy od války neodvážil prozkoumat.

Němci tam údajně nastražili při svém útěku velké množství výbušnin a řadu prostor vyhodili do povětří. Nikdo neví, co tam vlastně Němci natahali, zvláště koncem války, kdy v podzemí mizely celé vlaky materiálu a prostory střežila vojska SS. Je také pravda, že zasypanou Židovskou rokli pravidelně jezdila kontrolovat cca jednou ročně záhadná auta z NSR, později z Německa. V roce 1992 v Berouně vypukl skandál, protože městská komunální divoká skládka nasypávaná v této rokli přetekla i na soukromé pozemky.

iZdroj fotografie: Uživatel ŠJů / Creative Commons / CC BY-SA

Vlastník se začal s městem o jejich vyklizení soudit. I když se nacházel v právu, byl neuvěřitelnými rozsudky po 30 letech soudů svých pozemků velmi podezřele zbaven, a to státem. Soudit se o vyklizení skládky již nemůže, a tak zůstává netknutá, její podzemí též. Československá vláda začala dvě štoly lomu Alkazar po válce využívat k tomu, aby sem údajně v letech 1958 až 1964 ukládala radioaktivní odpad. Co se zde děje a skladuje, to však zůstávalo dlouhá léta tajné, oficiálně tam byly ukládány jen „měkké” zářiče RTG ze zdravotnických zařízení.

Provalilo se však, že šlo kromě jiného i o velmi silné zářiče z Poldovky v Kladně, jež byly používány pro zjišťování defektů uvnitř ocelových výkovků a velkých zalomených hřídelí, které Poldina huť za socialismu vyráběla. Štoly byly provizorně zazděny, ovšem lidé se snažili do uzavřených míst opakovaně dostat. Proto byly štoly lomu, jež vedly k radioaktivní skládce, v 90. letech zality betonem, ostatní zazděny. Zazdění je však dnes do značné míry lidmi odstraněno, protože v lomu, i když je v CHKO Český kras, je povoleno tábořiště.

Prokopské údolí

Jeden z nejtajnějších objektů označovaný jako K-116 se nachází v pražském Prokopském údolí a je dodnes přísně střežen. Již nacisté zde měli podzemní továrnu a za socialismu byl objekt značně rozšířen. Dle spekulací zde mělo být hlavní sídlo armády či ministerstva obrany. Objekt by mohl být propojen i s metrem. Objevily se i informace, že je zde sklad spojovacího materiálu, nebo je využíván vojenskou zpravodajskou službou, či je zde spojovací uzel. Co z toho je však pravda, to zůstává tajné.

Mohli bychom pokračovat dále, třeba o největším utajovaném skladu vojenského materiálu u obce Bílek nedaleko Chotěboře nebo o podzemních prostorách u obce Doubravčice u Českého Brodu, ale bez jasných informací by šlo jen o snůšku dohadů. Budoucnost snad pravdu teprve ukáže.