Válka o Falklandy, ve které proti sobě stála Argentina a Velká Británie, byla plná nečekaných zvratů. Nejprve byli ve výhodě argentinští vojáci, kteří byli v přesile a měli blíže k doplnění všeho potřebného.
Válka o Falklandy odstartovala v roce 1982. Na jedné straně stála Argentina a na té druhé Spojené království. Již celá staletí se vedly spory o to, kdo bude vládnout tomuto území. Ještě před válkou proběhlo vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgie. Zde následně vztyčili vlajku, což Británii rozzuřilo. Válka začala až 1. dubna večer, ale nikdy nebyla oficiálně vyhlášena ani Argentinou, ani Velkou Británií.
Omezení britských námořních sil
Ještě před válkou začala Velká Británie omezovat závazky vůči Falklandám a jihoatlantickým územím. Velká spousta ostrovanů přišla o britské občanství kvůli vzniklému zákonu o britské státní příslušnosti v roce 1981. Z Falklandských ostrovů byla také stažena britská námořní síla. Loď HMS Endurance, která byla nepřetržitě umístěna v jižním Atlantiku, měla být sešrotována. To všechno, a také hrozba ztráty dvou letadlových lodí, naznačovalo, že je britské námořnictvo postupně na ústupu.
Převaha argentinských vojáků
Argentinu poháněla velká výhoda pracovních sil. Během počáteční invaze seskládala 600 pozemních vojsk proti britské posádce, která měla 85 mariňáků, 25 příslušníků obranných sil Falklandských ostrovů a několik členů v důchodu. Argentina měla i další výhody. Měla mnohem blíže svou domovinu, a tím pádem byla lépe a rychleji schopná dopravit vojáky do bojové zóny.
Rychlá kapitulace Británie
Britové měli proti Argentině výrazně menší vojenskou sílu. Britský guvernér proto vyjednal kapitulaci do 12 hodin po začátku invaze. Britové nechtěli zbytečně riskovat civilní životy v marném boji, a vzdali se. Argentina tedy získala kontrolu nad Falklandskými ostrovy za méně než jeden den, a spolu s ní také výhodu udržení obranných pozic.
Nereálná myšlenka znovudobytí Falklandských ostrovů
Velká Británie byla od Falklandských ostrovů velmi vzdálená. Tento fakt znemožnil myšlenku britských armádních náčelníků štábu a královského letectva o druhý pokus dobytí ostrovů. Při pokusu dobýt Jižní Georgii, což byl další ostrov zabavený Argentinou, utrpěly Britské síly další neúspěchy. Elitní jednotky musely být kvůli extrémnímu počasí staženy a při této misi přišla Británie o dva své vrtulníky. Útočné plány na základnu v Tierra del Fuego byly tedy zrušeny ještě předtím, než pořádně začaly.
Argentina měla nečekaně dobrou morálku i v noci
Morálka byla jedním z mnoha faktorů, které převrátily válku na stranu Argentiny. Británie zaútočila v noci na 11. června na Mount Longdon v domnění, že díky špatné morálce Argentiny bude boj rychlý. Navzdory očekáváním trvala bitva téměř dvanáct hodin, a Argentina díky silnému duchu a dobré morálce skoro vyhrála. Válka byla krutá a divoká. Bojovalo se v těsné blízkosti bajonety a granáty.
Silná obrana při bitvě na Goose Green
Britové nejprve očekávali, že vítězství na Goose Green bude snadné a rychlé. Argentinská vojska však kladla tvrdý odpor a počáteční útok Británie zastavila. Plukovník H. Jones z Británie byl při bojích zabit. Velení války bylo příliš daleko od domova, tím pádem nebylo možné Britům jednoduše doplnit zásoby. Na konci války měli problémy s nedostatkem munice, jídla a dalších důležitých věcí, které nutně potřebovali. Argentina se vzdala 14. června.