Po mořích plují plavidla bez posádky. Jde o autonomní námořní drony, které se brzy stanou běžné, v Sevastopolu již ty vojenské udeřily

Používání dronů v armádními letectvu k průzkumu i útokům není již řadu let nic neobvyklého. Ovšem nastává doba, kdy drony ovládnou nejen nebesa, ale i hladiny oceánů. První námořní drony existují, používají se a testují, a dokonce byly využity k útokům. Na mořích mohou přinést řadu výhod, avšak i vojenských hrozeb, protože jejich použitím se odstraní limitující faktor, kterým je člověk. Možností, jak je použít, je čím dál více.

Drony provedly úspěšný útok

Aktuálním příkladem použití námořních dronů, který naznačuje jedno z možných využité, je ukrajinský útok na lodě v Sevastopolu. Podle neověřených informací drony zasáhly tři lodě, včetně vlajkové fregaty černomořské flotily Admiral Makarov. Použité drony jsou z větší části ponořené, aby je nebylo snadné zpozorovat. Zveřejněné záběry naznačují, že disponují i kamerami s nočním viděním. Jsou naložené výbušninou a jejich obsluha je dokáže navést na cíl, kde explodují.

To, že podobná zbraň vznikla, by nemělo být překvapením. Například americká DARPA již v rámci programu NOMARS několik let testuje různé námořní drony a jejich možné použití. Nejviditelnějším příkladem je trimaran Sea Hunter. Na vodu byl spuštěn již v roce 2016 a slouží k získání informací o tom, co by podobná plavidla dokázala. Lidé se na něm pohybují jen v době, kdy provádějí nějakou údržbu.

Plavidlo je 40 metrů dlouhé a jeho výtlak je 135 tun. Skutečnost, že se na něm neplaví lidé, umožnila zredukovat mnohé prostory, které jsou na lodích pro posádku určeny. Tvar trimaranu plavidlu zajišťuje mimořádnou stabilitu a umožňuje operovat i v mělkých vodách. Vše je podřízeno tomu, aby loď mohla strávit na moři dlouhou dobu. V případě úsporné plavby až 90 dní, za to dobu urazí vzdálenost až 19 tisíc kilometrů. Maximální rychlost je 27 uzlů, ale většinou pluje úspornou rychlostí 12 uzlů.

Nůžky ho vystříhají, i když se zamotá

Sea Hunter je poháněn dvojicí dieselových motorů a má nádrže na 53 tisíc litrů nafty. Ke své činnosti využívá GPS, má radar, optické senzory a další přístroje. Plavidlo zvládá hlídkovat a vyhýbat se překážkám zcela autonomně bez lidského zásahu, ale člověk může jeho řízení kdykoli převzít. Má třeba i speciální nůžky, které slouží pro případ, pokud by se do jeho pohonu zamotala rybářská síť. Jestliže všechny testy dopadnou dobře, bude na další testovací plavidla možné namontovat i zbraně.

Teoreticky by takto vybavené námořní drony mohly dlouhodobě hlídkovat a pátrat po plavidlech nebo ponorkách nepřítele. Pokud by byly detekovány, mohly by zaútočit zbraněmi podobně, jako dnes útočí letecké drony na zaměřené cíle. V současné době jsou již známé případy neozbrojených průzkumných dronů, které mohou pokrýt oblasti, kde námořnictvo zrovna nehlídkuje. Známý je Saildrone Explorer. Sedm metrů dlouhý dron amerického námořnictva s řadou senzorů využívá k pohonu vítr a sluneční energii.