Ruský křižník a torpédoborec chtěly do Černého moře. Po osmi měsících musely odplout s nepořízenou, Turci proplutí nepovolili

Když začala válka na Ukrajině, Rusko se snažilo posílit svoji Černomořskou flotilu. Ta měla a má nad malinkatým ukrajinským námořnictvem přesilu, ale jak se ukázalo, ani ta nestačí na nadvládu na moři. Asi i proto se křižník Varjag a torpédoborec Admiral Tributs snažily od února získat povolení proplout průlivy Bospor a Dardanely. Turecko, které je ovládá, ale něco takového nedovolilo. Lodě musely odplout.

Stejný křižník, jako byla Moskva

Plavidla jsou součástí tichomořské flotily. Dlouhou dobu se potloukala po Středozemním moři, ale povolení nedostala. První listopadový týden byla spatřena poblíž Singapuru. Vše tedy napovídá tomu, že Rusko snahu vzdalo a poslalo je domů. I když hlavně křižník by se mu velice hodil, protože po potopení vlakového křižníku Moskva ztratila černomořská flotila výraznou část protivzdušné obrany, kterou by Varjag mohl poskytnout. Jde totiž o úplně stejné plavidlo, jakým byla Moskva, tedy křižník třídy Slava.

Ten na své palubě nese radar protivzdušné obrany a je vyzbrojen námořní verzí protivzdušného systému S-300. Disponuje celkem 64 střelami. Žádná další loď v Černém moři tento systém delšího dosahu nemá, musí se spoléhat jen na systémy dosahu krátkého. K odstřelování Ukrajiny by Varjag asi nemohl být použit, protože jeho hlavní výzbrojí jsou protilodní střely P-1000 Vulkan. Má ještě děla ráže 100 milimetrů, torpédomety, protiponorkové raketomety a systémy blízké ochrany.

Varjag byl na hladinu spuštěn v roce 1983, zařazen do služby byl o 6 let později. Je 186,4 metru dlouhý a jeho výtlak činí 11 490 tun. Má čtyři plynové turbíny, které mu jsou schopny udělit rychlost až 32 uzlů. Na palubě slouží necelých 500 námořníků. Zhruba před 15 lety prošlo plavidlo rozsáhlou modernizací. V současnosti je křižník vlajkovou lodí tichomořské flotily.

iZdroj fotografie: Uživatel Andshel / Creative Commons / CC BY-SA

Loď proti ponorkám

Z ní pochází i Admiral Tributs. Ten je na západě označován jako torpédoborec, v Rusku ale jako velká protiponorková loď. Jde o plavidlo dlouhé 163 metrů o výtlaku 6 200 tun. Je velmi rychlé, může plout rychlostí až 35 uzlů. Na jeho palubě slouží kolem 300 námořníků. Loď byla spuštěna na vodu v roce 1983 a o dva roky později vstoupila do služby. I ona prošla modernizací, ale ta byla hotová v roce 2003.

Otázkou je, jak by byla tato loď platná v boji proti Ukrajině, protože jejím zaměřením je protiponorkový boj a Ukrajina ponorkami nedisponuje. Její hlavní zbraní je osm protiponorkových raket Metel. Má i dvě děla ráže 100 milimetrů, protivzdušný systém 3K95 Kinzhal, což je pro námořní použití upravený systém Tor. Dále na palubě najdete torpédomety, protiponorkové raketomety a systémy blízké ochrany AK-630.