Ultimátní zabiják lodí, proti němuž nebude obrany: Čína pracuje na rychlém „raketo-torpédu“ s nadzvukovou rychlostí

Čína v posledních letech stále více investuje do svého námořnictva a pokročilých zbraní, aby se na moři vyrovnala USA. V počtu plavidel už je sice předehnala, ale v jejich síle zatím nikoliv. Už jenom proto, že Spojené státy disponují 11 jadernými letadlovými nosiči a silnou flotilou ponorek. Proto se asijská velmoc snaží vyvinout revoluční protilodní zbraně, které by jí umožnily udržet americkou flotilu daleko od svých břehů. Nyní se má soustředit na zbraň kombinující v sobě vlastnosti řízené střely a torpéda.

Nejdřív vysoko a pak zase dolů

Myšlenka zbraně, o níž informoval deník South China Morning Post, zní na první pohled téměř šíleně. Jednat se má o nadzvukovou střelu létající ve výšce asi 10 kilometrů, což je hladina používaná běžnými dopravními letadly. V ní má ovšem dosahovat nadzvukové rychlosti zhruba Mach 2,5, ale zhruba po 200 kilometrech letu se má snést k hladině moře. Asi 20 kilometrů by pak měla doslova klouzat po vlnách – nejspíše proto, aby byla obtížně zachytitelná.

Následně by se měla střela asi 10 kilometrů od cíle ponořit a chovat se jako torpédo. Její útočná rychlost by přitom dosahovala 100 metrů za sekundu i pod vodou. Takové rychlosti by mohla dosáhnout za pomoci superkavitace, kdy by střelu (nebo vlastně) torpédo obklopila vzduchová bublina snižující odpor vody. V případě nouze by se torpédo mělo být dokonce schopno potopit až do hloubky 100 metrů, aby se vyhnulo nepřátelské obraně; a to bez ztráty své rychlosti.

Tajemství pohonu jménem bór

Dosáhnout něčeho takového není vůbec jednoduché, protože vzduch i voda jsou naprosto rozdílná prostředí. Konstruktéři také potřebují vyvinout raketový systém generující dostatečnou sílu pro pohyb střely za každé situace a v jakémkoliv prostředí. Domnívají se, že řešením by mohl být pohon na bázi vysoce reaktivního bóru. Ten má schopnost velmi dobře reagovat se vzduchem i vodou a produkovat velké množství tepla.

Není to poprvé, co konstruktéři zbraní o bóru uvažují. V 50. letech s ním experimentovalo americké letectvo s cílem zvýšit výkon nadzvukových bombardérů. Ukázal se ale jako špatně kontrolovatelný a nakonec tak od pokusů upustilo. Je však možné, že moderní technologie a materiály jeho využití umožní. Není proto vyloučeno, že si konstruktéři z Číny i odjinud opět najdou k bóru cestu, aby jejich zbraně dosahovaly vysokých – nejlépe hypersonických – rychlostí.