Rusko v zoufalosti vytasilo 60leté rakety, které ničí vše, jen ne cíle. Dodávat mu je může i Severní Korea a Bělorusko

Rusko dává prakticky dnes a denně najevo, že je schopno a ochotno využívat ve válce na Ukrajině i desítky let staré zbraně. Jmenovitě jde třeba o tanky T-62, avšak ruská armáda vytáhla ze skladů i děla používaná ještě za druhé světové války. Poslední nálezy trosek zbraní ukrajinskou armádou naznačují, že Rusové pravděpodobně sáhli k velmi nepřesným raketám Luna-M pocházející ještě z doby, kdy v SSSR vládl Nikita Chruščov.

Rakety Luna-M zasahují s odchylkou i 700 metrů

Fotografie na sociálních sítích ukazují trosky nálezů, v nichž byly identifikovány právě části systému Luna-M. A jsou-li snímky autentické, dokazuje to, že je ruským jednotkám (nebo alespoň velitelům) jedno, jaké cíle ve skutečnosti zasáhnou. Střely jsou absencí přesného navádění známé a zaměřovány musí být ručně. Jejich odchylka od cíle u poloviny z nich dosahuje i 700 metrů a jsou tedy schopné zasahovat cíle s přesností třeba městské čtvrti. Jejich nasazení také signalizuje nedostatek novějších střel na straně Ruska.

Do výzbroje Sovětského svazu byly tyto rakety zavedeny v roce 1962, v 70. letech je však začaly nahrazovat rakety Točka. O nich mimochodem ruská armáda na začátku konfliktu tvrdila, že je nepoužívá právě proto, že jsou zastaralé; to se však nakonec ukázalo jako lež. Luny byly určeny k tomu, aby dopravovaly jaderné, chemické nebo konvenční hlavice do vzdálenosti až 65 kilometrů. Ale existují i upravené verze s delším doletem používané například Irákem.

iZdroj fotografie: Uživatel Balcer / Creactive Commons / CC BY-SA

Střela bývá 8,9 až 9,4 metru dlouhá, její hmotnost je zhruba 2,5 tuny a nese hlavici o hmotnosti 420 kilogramů. V Sovětském svazu proto bývala umístěna na odpalovacím vozidle ZIL-135 8×8 vybaveným jeřábem, aby byla dostatečně mobilní. Její zajímavostí jsou hned tři motory na tuhá paliva. První slouží jako startovací, druhý se stará o pohon během letu, a poslední se čtyřmi postranními tryskami raketě uděluje rotaci zajišťující její větší přesnost. Příprava na odpálení rakety si přitom v době aktivního užívání žádala 15 až 30 minut.

Ze skladu, ale možná od spojenců

Po vyřazení z výzbroje byly uskladněny výhradně v sovětských skladech na území dnešního Ruska, několik by jich však mohla mít i Ukrajina. Otázkou samozřejmě také je, zda jsou v použitelném stavu. Jedna z teorií pak také říká, že Rusko nemuselo mít raketu Luna-M ze svých skladů, ale mohlo ji dostat do některého ze spojenců. Nejpravděpodobněji ze Severní Koreje, kde jsou střely udržovány v provozuschopném stavu, a vyloučit nelze ani Bělorusko.

Rakety Luna-M byly v minulosti také ve výzbroji Československa a dalších sovětských spojenců. Známé je jejich rozmístění na Kubě během karibské krize nebo použití Irákem během jeho války s Íránem. Sýrie pak střely během Jomkipurské války nasadila proti Izraeli, kde s nimi zasáhla i několik osad. Režim je použil i v občanské válce stejně jako Srbové v bojích s Chorvatskem na začátku 90. let 20. století.