Inovace 2. světové války, které navždy změnily každodenní život: miliony lidí díky nim nezemřely, jiné zrychlily globalizaci

Druhá světová válka přinesla miliony obětí a obrovské utrpení, ale zároveň za těch 6 let nabral nejenom vědecký vývoj tempo, jaké si do té doby mnozí nedokázali ani představit. Výsledkem byly různé technologie, z nichž jsou tu mnohé dodnes. Třeba atomová bomba, která představuje hrozbu pro celý svět i existenci civilizace. Je ovšem i mnoho pozitivních úkazů, bez nichž by si dnes někdo nedokázal život představit. Nejspíše by byly objeveny i tak, ale možná až o mnoho let později.

Vývoj vakcíny proti chřipce

Mnoho lidí mělo v paměti utrpení, které po první světové válce přinesla epidemie španělské chřipky. Vědcům se podařilo ve 30. letech 20. století chřipkové viry izolovat a začít s vývojem vakcíny. Výzkum ve 40. letech bohatě podporovala americká armáda a přinesl kýžené výsledky. První vakcína proti chřipkovému viru byla pro vojenské užití schválena v roce 1945, pro civilní pak o rok později. Dnes přitom vakcíny během chřipkové epidemie zachrání životy přinejmenším tisícům lidí, a doporučované jsou především seniorům a nemocným.

Značný rozvoj antibiotik

Skotský lékař Alexander Fleming objevil první antibiotikum nazvané penicilin již v roce 1928, ale lék tehdy velké využití nenašel. A to ani přesto, že se dokázal účinně vypořádat s různými infekcemi, na něž mohl i zemřít i zdravý člověk (mnohdy stačilo i drobné zranění). Američtí vojenští lékaři však hledali za 2. světové války způsob, jak snížit úmrtí na různé infekce, které se dostávaly do ran zraněných vojáků, a právě výsledky penicilinu je velmi překvapily. Lék se poté stal natolik populárním, že ho farmaceutické firmy vyráběly neskutečné množství, a právě další výzkum vedl k vývoji nových druhů antibiotik.

iZdroj fotografie: Public Domain

Vznik proudového motoru

Až do druhé světové války byla letadla poháněna vrtulemi, ale ty mají mnohá omezení; například v rychlosti. Řešením se tak stal proudový motor, o němž konstruktéři dlouhou dobu uvažovali. První prototyp byl vyzkoušen v Německu těsně před přepadením Polska. Za války pak vzniklo několik úspěšných proudových letadel jako německý Me 262. V současné době je proudovými motory poháněna většina velkých letadel a stojí na nich masová letecká doprava po celém světě.

Začátek pokročilých radarů

První opravdu využitelný radarový systém vznikl již v roce 1935, ale technologie byla v plenkách a mnoho lidí jí nedůvěřovalo. Bitva o Británii i další průběh války však její užitečnost jednoznačně prokázal, což odstartovalo masivní využívání radarů po celém světě. Dnes slouží nejen ve vojenské oblasti, ale mají i široké civilní použití hlavně v dopravě. Bez moderních radarů by byla třeba hustá letecká a námořní doprava velmi nebezpečná. Různé senzory na principu radaru je pak možné najít i v dalších dnešních technologiích.