Díky pokročilé technologii 3D tisku si budou vojáci schopni vyrábět náhradní díly přímo na místě, aniž by museli techniku odstavovat z důvodu čekání na dodávku odjinud.
Doslova revoluci ve vojenské oblasti může v nejbližších měsících přinést technologie vyvíjená britskou zbrojní společností Babcock. Její technici se domnívají, že by vojákům mohla nabídnout způsob, jak snadno nahradit mnohé náhradní součástky různých zbraní, vozidel a další techniky. Pomocí speciálních vyspělých 3D tiskáren by si je totiž mohli vyrobit sami v těsné blízkosti fronty v okamžiku, kdy je zrovna budou potřebovat. Odpadlo by tím mnohdy i dlouhé čekání na dodávky a zároveň by to techniku vracelo do boje mnohem dříve.
Objekty jsou vytvářeny vrstvením materiálu
Technologie 3D tisku je vyvíjena již několik desetiletí, ale teprve v posledních letech (řekněme v posledních 10 letech) zažívá markantní rozmach. Proces je v podstatě jednoduchý: pomocí zařízení (3D tiskárny) dojde k vymodelování zadaného prostorového objektu, který je složen z několika tenkých vrstev materiálu. Ty na sebe navazují a dohromady tak vytváří jednotný celek. Konkrétní tvary a další pokyny nebo parametry jsou přitom obsaženy v elektronickém souboru.
Společnost Babcock chce svojí technologií vyrábět v podstatě libovolné kovové díly. Mohlo by se jednat například o komponenty pušek, automobilů, tanků, ale v podstatě i čehokoliv jiného. Vojáci by tedy nemuseli držet skladem hromady různých dílů pro případ, že budou zrovna nějaký potřebovat, anebo zařízení odstavit, pakliže by díl neměli. Značně by to zjednodušilo logistiku, která bývá už tak značně komplikovaná.
Tiskárna zvládne ocelové díly do 20 kilogramů
V lednu 2023 vyzkoušela firma Babcock svou technologii poprvé, konkrétně vyrobila na 3D tiskárně díl pro obrněné vozidlo, a to postupným nanášením slabých vrstev oceli. Jelikož je zařízení velmi přesné, dokáže vyprodukovat i opravdu jemné a drobné díly, u nichž není prostor na kompromisy. Současně je už společnost tak daleko, že takto dokáže vyrobit téměř jakékoliv kovové součástky do hmotnosti až 20 kilogramů. Třeba s kanónem tak počítat nelze; prozatím, do budoucna může být vše jinak (a je to ostatně i výhled firmy).
Vše bude pravděpodobně během několika měsíců vyzkoušena přímo v terénu. Představitelé firmy se netají záměrem poskytnout technologii ukrajinské armádě, aby mohla snáze opravovat techniku poškozenou v bojích s ruskou armádou. Z takové spolupráce by těžily obě strany – zatímco Ukrajinci by získali moderní technologii, která by jim umožnila provádět opravy de facto ihned, Babcock by zase své zařízené otestoval v praxi.
Následně by mohlo dojít na základě získaných zkušeností technologii ještě více vylepšit a snad i pokročit k větším a těžším dílům. Ve srovnání s klasickou výrobou v továrnách jsou přitom díly svou kvalitou zcela srovnatelné. Pochopitelně je v tuto chvíli řeč výhradně o zmíněných ocelových komponentech, kdy ke zpracování materiálu není potřeba technologie, která by byla nějak ojedinělá nebo nezvládnutelná v různých podmínkách.