V jakém stavu je německá armáda: má být z nejmodernějších v Evropě, ale je k smíchu; chybí jí technika, peníze, i schopní vojáci

Již invaze na Krym v roce 2014 ukázala, že jsou na tom německé ozbrojené síly velmi špatně, a navíc se potýkají s kritickým podfinancováním. Ani přes slibované navýšení rozpočtu se situace příliš nezlepšila a vše vyústilo až v absurdní historky, kdy si němečtí vojáci na bojová vozidla instalovali násady od košťat, aby alespoň měli pocit, že mají zbraně, nebo že z 97 stíhaček jich letectvo mělo provozuschopných pouze 38. Tamní politici slíbili masivní investice, ale zároveň dodávají: „Chce to čas.“

Po finanční krizi Německo na armádě šetřilo

Síla Bundeswehru začala klesat s koncem studené války, kdy se zdálo, že již nebudou mocné ozbrojené síly třeba. Opravdovou pohromou byla ale finanční krize v roce 200,8 po níž vláda Angely Merkelové na zbrojených silách výrazně šetřila, a v roce 2015 na ně dokonce vyčlenila pouhých 1,2 % HDP, ačkoliv NATO doporučuje 2 procenta. Bylo to přitom výrazně méně, než kolik dávaly podobně silné evropské země, například Francie a Velká Británie.

iZdroj fotografie: Krasimir Grozev / Creative Commons / CC BY-SA

Podle zprávy německého ministerstva obrany, kterou vypracovalo po invazi na Ukrajinu, je Bundeswehr (bez nadsázky) v žalostném stavu. Přiznává, že se ozbrojené síly potýkají s nedostatečnou připraveností i nedostatkem vybavení. V minulosti například prosákly na povrch zprávy, podle nichž mají mít jen 2 z 5 německých vojenských pilotů nalétaný předepsaný počet hodin. V případě války má pak Bundeswehr zásoby jen na několik dní. Navíc se doslova rozpadají mnohé nemovitosti ve správě ozbrojených sil, protože nebyly peníze na údržbu.

Počet vojáků má vzrůst o 20 tisíc

Na konci roku 2022 měl Bundeswehr ve zbrani přes 183 tisíc vojáků, v plánu už je ale do roku 2025 jejich navýšení na 203 tisíc, i když zrovna počty mužů a žen v uniformě nejsou tím hlavním problémem. Německé armáda, letectvo, ale i námořnictvo, potřebují hlavně nové zbraňové systémy a dostatek zásob, ať jde o náhradní díly nebo střelivo. Německá vláda proto loni slíbila, že vyčlení co nejrychleji částku blížící se k hranici 2 procent HDP, a navíc vyčlenila 100 miliard eur (233 miliard korun) na nápravu největších problémů.

Jen pro představu, Německo má HDP bezmála 90 bilionů korun (dle údajů z roku 2021 to bylo 4,26 bilionů dolarů), přičemž na Bundeswehr dává něco přes bilion Kč (čísla z téhož roku uvádí 50,6 miliard dolarů). První kroky již německé ministerstvo obrany udělalo, objednalo další bojové letouny Eurofighter Typhoon, a také 35 amerických letounů F-35A. Jedná se o poměrně vyspělé stroje, které budou mj. určeny k nošení amerických jaderných pum umístěných na území spolkové republiky.

Německo ostatně techniku umí, třeba protivzdušný systém IRIS-T nebo moderní nejadernou ponorku 212A, která by sama udržela ruskou flotilu v Černém moři na uzdě. Armáda bude modernizovat další tanky Leopard 2 (možná by mohlo koupit i evropský tank budoucnosti KF51 Panther), ale nakupuje také další nová bojová vozidla pěchoty Puma, stejně jako další systémy. Problémem přitom nejsou jenom peníze, ale i nedostatečná kapacita evropských zbrojovek.

Už teď nestíhají pokrývat potřeby války na Ukrajině, a už vůbec ne vzrůstající potřeby Bundeswehru a dalších evropských armád. V minulosti to navíc země nejednou posměšně schytala od amerických spojenců, zejména před lety od Donalda Trumpa, který tehdy zastával úřad prezidenta USA. Jednoduše, Německo se moc nepředvedlo, když ukázalo nefunkční techniku, zmíněné násady od košťat místo zbraní, a často až nekompetentnost svých jednotek.