Provokace pěkně zblízka: americká námořní loď u Tchaj-wanu by mohla být vzkazem „výbojné“ Číně, nikoliv však bez rizika

Jedním z „nejžhavějších“ míst na Zemi, kde může v blízké době vypuknout konflikt, je bezpochyby ostrov Tchaj-wan, respektive úžina oddělující ho od komunistické Číny. Její režim označuje tuto malou ostrovní zemi za vzbouřeneckou provincii, i když jde prakticky o samostatnou – ačkoliv většinou světa neuznanou – zemi. I přes to se může opřít o spojence v čele s USA, což ale riziko nějakého střetu naopak zvyšuje, protože Američané opakovaně deklarují, že jsou ochotni ostrov bránit, což dávají najevo i svou přítomností v tamní oblasti.

Tchaj-wan je vlastně starý čínský režim

Tchaj-wan, dnes nazývaný také „Čínská republika“, je historicky opravdu součástí Číny. Když ale po druhé světové válce vypukla v zemi draka občanské válka, v níž komunisté porazili vládnoucí Kuomintang, stáhly se zbytky jeho sil právě na Tchaj-wan. Nějakou dobu byl ostrov většinou světa považován za nástupce Číny, ale nakonec se jí stala Čínská lidová republika, ačkoliv si Tchaj-wan udržel nezávislost. S rostoucí ekonomickou i vojenskou silou je ale komunistický režim stále bojovnější a neskrývá ambice, že by ho rád začlenil do své „struktury“.

Ostrovní stát má vlastní vládu, ústavu i armádu, a deklaruje připravenost zabránit Číně ve znovusjednocení. To by totiž prakticky znamenalo nastolení čínského komunistického režimu namísto současné demokracie. Tchaj-wan má nicméně opravdu velkou oporu ve Spojených státech amerických, od nichž dostává mnohé zbraně – pro příklad nejnovější typ letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon, tanky M1 Abrams, ale třeba i protilodní střely Harpoon.

Čína ale v posledních letech začala tlak vůči Tchaj-wanu zostřovat a takřka denně nepřetržitě vysílá k ostrovu svoje letouny, případně v jeho blízkosti pořádá velké vojenské manévry. A to až takové intenzity, že ostrov v podstatě blokuje od okolního světa. Někteří analytici dokonce upozorňují, že během několika let se může Čína pokusit vyřešit otázku Tchaj-wanu násilnou cestou, tedy vojenskou invazí.

Americký torpédoborec nevidí Čína ráda

Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny ostrov bránit. Po posledním velkém cvičení poslaly torpédoborec USS Milius, aby proplul úžinou mezi Čínou a Tchaj-wanem širokou asi jen 150 kilometrů. Čína naopak v reakci na přítomnost plavidla prohlásila, že je připravena chránit suverenitu země, bezpečnost a regionální mír, stejně jako její stabilitu. V té době ale úžinou proplula i francouzská vojenská loď, na jejíž přítomnost Čína nereagovala.

Někteří odborníci tvrdí, že dostatek sil – hlavně vyloďovacích prostředků – by mohla mít Čína k dispozici v roce 2027. Na druhou stranu se na konflikt připravuje i Tchaj-wan, který posiluje protilodní a protivzdušnou obranu, ve skladech má mít tisíce min k zaminování přístupů k vyloďovacím plážím, jichž je po celém ostrově vhodných jen několik. Vedle toho posiluje také své pozemní síly o další tanky, těžké dělostřelectvo a moderní systémy s cílem invazi odrazit, dokud nedorazí posily z USA. Ty už navíc v Tichomoří budují ostrovní základny.