„Vtrhnout před 20 lety do Iráku bylo jedno z nejhorších rozhodnutí, které navíc poškodilo Západ,“ posteskl si britský ex-ministr

V březnu 2003 zaútočily Spojené státy spolu se svými spojenci (především s Velkou Británií) na Irák, aby svrhly režim Saddáma Husajna. Zvítězit se jim podařilo za zhruba 40 dní, a i když samotný tamní vůdce ještě dlouho poté unikal, zdálo se, že jde o velké vítězství. Nakonec se ovšem ukázalo, že hlavní záminka k útoku, tedy vlastnictví chemických zbraní, nebyla pravda, a lidé na mnoha místech se proti Američanům bouřili. Někteří tehdy činní západní politici dnes přiznávají, že tato invaze byla velikou chybou; třeba britský ex-ministr zahraničí.

Husajn žádné chemické zbraně neměl

Záminkou invaze do Iráku v roce 2003 mělo být údajné vlastnictví chemických zbraní režimem Saddáma Husajna; přesvědčení pak nakonec umocnilo i vykázání zbrojních inspektorů OSN. Američané také podezírali tamní vládu z podpory teroristů, ale obojí se po obsazení Iráku ukázalo jako nepravdivé. A jelikož nakonec v zemi žádné chemické zbraně nenašli, dost to zpochybňuje oprávněnost celé invaze. Mnozí američtí spojenci, například Francie nebo Německo, navíc v roce 2003 vystupovali velmi tvrdě proti.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota Spojených států amerických

Že není událost minulostí dokazuje i bývalý britský ministr zahraničí, David Miliband, který se dnes své rozhodnutí omlouvá jako za jedno ze svých vůbec nejhorších. „Hlasoval jsem pro válku. Podporoval jsem stanovisko vlády. Není pochyb o tom, jak vážná to byla chyba,“ prohlásil. Tvrdí, že mu to je velmi líto, a dokonce přiznává, že tato intervence dokonce vedla k vážnému poškození morální integrity Západu a k jeho nárokům na prosazování mezinárodního pořádku a spravedlnosti, což má své následky do dnešní doby.

Intervence přinesla boje a rozšíření islamistů

Samotná intervence do Iráku byla pro americká, britská, ale i další vojska, velmi úspěšná; znamenala „jen“ necelých 200 padlých oproti minimálně 11 tisícům iráckých vojáků a dalších bojovníků. A ačkoliv se Američané pokoušeli předat vládu tamním politikům, nepovedlo se to a museli se v dalších letech potýkat s řadou útoků, jejichž výsledkem byly tisíce mrtvých, a to jak z řad vojáků, tak civilistů. Teprve v roce 2011 se stáhli, ale kvůli slabé irácké vládě se v zemi rozšířil Islámský stát, a jeho poražení si vyžádalo další boje a oběti.

David Miliband je dokonce přesvědčen, že některé kroky Západních zemí – a hlavně invaze do Iráku – mají dodnes dopady na vnímání Západu jinými státy, které se domnívají, že se v posledních letech choval příliš pokrytecky. I proto mnoho z těchto zemí nijak aktivně neodsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, jejímiž spojenci jsou právě Západní země. Ne proto, že by s ruskou agresí do suverénní země souhlasily, ale hlavně kvůli krokům Západu v posledních 30 letech, které měly za výsledek mnohá selhání při udržování mezinárodního pořádku.