Západní vojenské letouny to moc často neumí, ale ty, které ano, dávají armádě obrovské možnosti a nepříteli to zároveň znesnadňuje jejich zničení. Není jich ale mnoho.
Čechy nejspíše příliš nepřekvapí, že mohou některá vojenská letadla startovat i ze silnic. Už za socialismu ostatně byly vyčleněné úseky dálnice D1, odkud mohla vzlétat, a letectvo tak dokonce nacvičovalo operace. Touto schopností se přitom často pyšní staré sovětské stroje, jimž nevadí ani mírné znečištění. Oproti tomu západní letouny s tím měly a stále mají poněkud problém, i když ne všechny. Třeba americké letectvo dokáže takto přistávat hned s několika.
Startování ze silnic byla sovětská taktika
Schopností startovat z provizorních ploch jsou známá hlavně letadla sovětských konstrukcí, případně dnes ruských. V SSSR totiž věděli, že nemá proti silnému západnímu letectvu šanci, a strategií na přežití tak bylo rozptýlit se a zamezit tím zničení letadel a startovacích ploch. Podobné taktiky přitom aktuálně využívá i Ukrajina, protože jí to bojové stroje jako Mikoyan MiG-29 Fulcrum či Suchoj Su-27 Flanker umožňují. Ovšem slíbené americké General Dynamics F-16 Fighting Falcon toho kvůli nízkému nasávání do motoru schopny nebudou.
I když jich není mnoho, mají Američané letouny, s nimiž mohou na silnicích přistávat, což předvedli například na michiganské dálnici M-28, jejíž šířka je zhruba 7,4 metrů. Nejpozoruhodnější bylo jistě přistání, tankování a vyzbrojení ničitele tanků, a sice bitevníku Fairchild A-10 Thunderbolt II, který je známý pod přezdívkou Warthog. Drsnější podmínky mimo letiště pak zvládly hlavně letouny pro průzkum, hlídkování nebo výsadkové operace. Šlo třeba o MC-12W Liberty, C-145A Combat Coyote a C-146A Wolfhound.
Také Gripeny jsou velice odolné
Západní bojové stroje vyžadují často velmi dobrá letiště a čisté přistávací dráhy, protože s operacemi v drsných podmínkách konstruktéři příliš nepočítali. Výjimkou jsou ale třeba švédské Saab Jas-39 Gripen, s nimiž dnes létají i čeští vojenští piloti. Neutrální Švédsko si bylo dobře vědomo, že sovětské a později ruské letectvo by ho v případě konfliktu přečíslilo, a proto nechalo svá letadla zkonstruovat tak, aby zvládala provizorní podmínky.
Částečně by šlo potom za takový letoun považovat i Lockheed Martin F-35B Lightning II se schopností kolmého přistání a velmi krátkého startu. Používán je na menších letadlových lodích a výsadkových útočných lodích, ale třeba Japonsko si ho pořizuje i pro operace z menších ostrovů. Na těch totiž nejsou dostatečně dlouhé a kvalitní dráhy pro běžné bojové letouny, ale speciálně zkonstruovaný F-35B se s takovými podmínkami dokáže vypořádat.