Nacisté do koncentračních táborů zavírali i malé děti. Z vyprávění polského vězně vstávají chlupy hrůzou

Když bylo Polákovi Bohdanu Konczakovi osm let, přišlo si pro jeho rodiče a prarodiče ve městě Mosina nedaleko Poznaně gestapo. O několik hodin ho a jeho sourozence vyzvedly dvě Němky a shromáždily s více než padesátkou dětí zatčených dospělých z tohoto města. Čekal je podobný osud jako jejich rodiče – koncentrační tábor. Pamětník dnes v dokumentárním videu vzpomíná, že některým dětem bylo jen dva a půl roku.

Pro větší děti práce

Cesta do tžbora v sousedví ghetta v Lodži byla strastiplná. Mnohé děti nechápaly, co se děje a měly hlad a žízeň. Když se dostaly do tábora, byla jim přidělena prkenná postel. Jedna na dvě děti. Bohdan mohl ještě pár dní zůstat na dětském baráku, měl i nemocné ucho. Pak ale správa tábora usoudila, že je dostatečně velký, aby mohl pracovat. Byl přidělený mezi starší chlapce, kteří se starali o úklid.

iZdroj fotografie: Neznámý autor / Creative Commons / CC BY-SA

Lejich úkolem bylo udržovat tábor v naprosté čistotě. Bylo jedno, jaké je roční období a jaké počasí. Vstávalo se v šest hodin ráno. Nejhorší byl prý podzim. Před velitelstvím tábora rostly mohutné stromy a z nich padalo listí. Na zemi nesměly ležet a tak chlapci zametali od rána do večera. Také se starali o obrovské pumpy a vany na mytí. Studenou vodou. I když byla zima. Tehdy si vězni většinou jen opláchli ruce a obličej.

Za odměnu polévka ze zbytků

K jídlu byl hlavně chleba. Ráno tři centimetry a večer dva centimetry silný krajíc. Utrpení to bylo pro dospělé, kteří museli celý den pracovat ve válečné výrobě. Kdo nesplnil normu, nedostal chléb. Vzorní pracovníci měli za odměnu stravenku. Na jakousi polévku vyrobenou ze zbytků jídel a omáček posádky. Podle Bohdana byla docela dobrá. Po chlebové stravě vítané přilepšení. Svátek byl, když se jeho kamarádovi podařilo ukrást vařené brambory pro prasata.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jakákoli nekázeň se tvrdě trestala. Bohdan byl i svědkem toho, jak dvě dozorkyně ubily neposlušnou dívku. Nejdřív ji nahou dlouho starší chlapci polévali studenou vodou, pak ženy použily biče. On sám byl několikrát potrestán. Jednou, když s dalšími třemi spoluvězni zapomněli mezi šlupkami jeden malý neoloupaný brambor. Podruhé, když nešel na nástup, ale s kamarádem je pod postelí objevil strážný.

Uniknout z tábora bylo téměř nemožné. Vzpomíná, že se jeden z chlapců pokusil překonat čtyřmetrovou ohradu. Strážný ho zaslechl a zastřelil ho. Bohdal jednoho dne omdlel a všichni mysleli, že je mrtvý. Cestou do márnice pookřál a tak ho nakonec odnesli do nemocnice. Vyhnul se tak přesunu do Buchenwaldu. Z něho se mnoho jeho spoluvězňů již nevrátilo.

Zdroj: Daily Mail, National Interest