Tajuplná pevnost na jihu ruské republiky Tuva budí mezi badateli vášně dodnes. O pravých účelech zachovalé stavby se ovšem vědci stále jenom dohadují.
Na úplném jihu ruské Tuvinské republiky, který sousedí s Mongolskem, leží zajímavý úkaz – pevnost Por-Bazhyn. Je jedním z nejzáhadnějších archeologických nalezišť na světě a dodnes vyvolává mnoho otázek o svém účelu i historii. Mýty opředené místo bylo postaveno v 8. až 10. století v období, kdy byla Tuva součástí Ujgurské říše. Původní účel stavby zůstává nejasný, ale existuje o tom několik teorií. Někteří badatelé se domnívají, že to mohla být vojenská pevnost, zatímco jiní se přiklání k názoru, že jde o náboženské nebo ceremoniální místo.
Velice zachovalá pevnost s otazníky
Samotná pevnost je obklopena vodní masou přilehlého jezera Tere-Khol a má obdélníkový tvar s plochou téměř 35 000 metrů čtverečných. Postavena je z cihel a kamene, a obranou věž má v každém rohu. Por-Bazhyn byla přitom architekty navržena tak, aby velmi efektivně odolávala místním extrémním povětrnostním podmínkám. Archeologové také odhalili, že se v ní mísí architektonické prvky tuvinské, a rovněž čínské kultury.
Objekt je pozoruhodně zachovalý, zřetelně jsou vidět základy budov a pevnostních zdí. Vykopávky ukázaly, že se komplex skládá z hlavní rozsáhlé centrální budovy a několika menších struktur, které byly postaveny podél opevnění. Vnitřní prostory domů přitom ukrývaly pozůstatky bohatě zdobených maleb, což neodpovídá teoriím o vojenském stanovišti, ale spíše to nahrává spekulacím o náboženském chrámu, případně o letním sídle některé z místních vládnoucích dynastií. Místo je ostatně i hůře přístupné, aby byla v bezpečí.
Je zajímavé, že několik rozsáhlých archeologických průzkumů odhalilo velké množství artefaktů v podobě zbraní, mincí, šperků, dřevěných pozůstatků budov, podlah a bran, ale žádné lidské kosti. Absence kosterních pozůstatků je na podobných místech neobvyklá a ukazuje, že bylo místo pravděpodobně využíváno zcela minimálně. Archeologové tak dlouho pátrali, co se s obyvateli pevnosti vlastně stalo. To ale není úplně jasné dodnes.
Komplex nejspíše nebyl obranný
HeritageDaily upozornil, že v roce 2018 nechali ruští odborníci vypracovat v holandské laboratoři v Groningenu radiokarbonovou analýzu úlomků modřínu, který sloužil jako vzpěra v opevnění Por-Bazhyn, a výsledky ukázaly, že byla stavba komplexu započata v létě roku 777 a trvala dvě letní sezóny. Šlo přitom o období extrémně problematické náboženské reformy, kdy také došlo k přijetí manicheismu. V roce 779 potom došlo v Ujgurském chanátu k protimanicheiskému převratu, vládce byl zabit a jeho reformy zrušeny.
Takto získaná vodítka umožnila odborníkům získat ohledně pevnosti Por-Bazhyn poměrně ucelený obraz, a zjistili, že její funkce nejspíše nebyla primárně obranná, ale šlo o manichejský klášter. A pokud byl tedy postaven těsně před převratem, pak ho předchozí vládci prostě nestihli využít, zatímco ti noví ho nepotřebovali, což by vysvětlilo jeho neobvyklou zachovalost. Je ale jasné, že Por-Bazhyn ještě nevydala všechna svá tajemství.