Překvapivý útok japonských palubních letounů v prosinci 1941 nebyl jedinou katastrofou, které byl Pearl Harbor za 2. světové války svědkem.
Jméno Pearl Harbor si většina lidí hned spojí s datem 7. prosince 1941, kdy na hlavní základnu amerického tichomořského loďstva zaútočila japonská letadla startující z letadlových lodí. V roce 1944 se zde však odehrálo i jiné drama, na jehož konci bylo několik potopených amerických plavidel.
21. květen 1944 a exploze v Pearl Harboru
V květnu 1944 se na hlavní americké námořní základě v Pacifiku shromáždila řada plavidel určených pro operaci Forager: invazi na Japonci okupované Mariánské a Palauské ostrovy. V jednom z ramen přístavu, které nese jméno West Loch byla seřazena především vyloďovací plavidla.
Šlo o lodě typu LST schopné dopravit na pláže těžkou obrněnou techniku a menší LCT. Vzhledem k blížícímu se datu odplutí byly lodě již naloženy a plné munice i paliva. Ve tři hodiny odpoledne, 21. května 1944, se na lodi s označení LST-353 ozval mohutný výbuch, který následně způsobil další, sekundární exploze ničící vše, co jim stálo v cestě.
Ztraceny byly lodě, vojenská technika i lidské životy. Bilance byla děsivá, celkem 6 vyloďovacích plavidel LST a 3 lodě typu LCT byly zničeny s veškerou technikou, která se na nich nacházela, 163 vojáků zahynulo a 396 dalších bylo zraněno. Ztráta vyloďovacích plavidel byla pro námořnictvo zvláště citelná, neboť se souběžně blížila i spojenecká invaze do Evropy a životně důležitých vyloďovacích plavidel byl nedostatek.
Vyšetřování příčin exploze
Prvotní snahou ozbrojených sil bylo incident před zahájením operace Forager utajit, vojáci proto měli přísný zákaz zmiňovat se o explozi v dopisech apod. Již den po explozi ale započalo vyšetřování vedené kontradmirálem Johnem F. Shafrothem. Vyšetřování probíhalo samozřejmě v naprostém utajení.
Prvním podezřelým byla samozřejmě japonská ponorka, to se však ukázalo jako velmi nepravděpodobné, neboť v prostoru West Loch je poměrně malá hloubka a protiponorkové sítě byly spuštěny přesně dle předpisů. Do centra pozornosti se proto dostala teorie o nehodě či lidské chybě.
Vyšetřování, jehož závěry byly odtajněny až v roce 1960, nebylo schopné jednoznačně identifikovat příčinu katastrofy, za nepravděpodobnější ale považovalo chybu při manipulaci s minometnou municí, která byla z LST-353 v danou dobu na poslední chvíli vykládána.