Britové chtěli strategické město získat již v den vylodění. Nakonec se boje protáhly na dva měsíce. Velká část Caen se změnila v ruiny.
Když britský maršál Bernard Montgomery plánoval vylodění v britském sektoru Normandie, padl jeho zrak i na město Caen. Nacházelo se jen několik kilometrů od pláží Juno a Sword. A protože šlo o významný dopravní uzel, plán vylodění počítal s jeho obsazením již první den. Nakonec se zde potvrdil citát Erwina Rommela, který mimochodem velel německé obraně, že žádný plán nepřežije kontakt s nepřítelem. Boj o město trval dva měsíce.
V den vylodění se útok nepovedl
Britové se samozřejmě 6. června 1944 pokusili měst obsadit. Ale vojáky postupující z pláže Sword zastavila německá 21. tanková divize. Ta patřila k nejdůležitějším jednotkám, které se na obraně města podílely. O několik dnů později to Britové a Kanaďané zkusili znovu. Jejich jednotky narazily na části divize Panzer Lehr a 12. tankové divize SS. Tu tvořili bývalí členové Hitlerjugend známí svojí fanatičností a vedení nemilosrdným Kurtem Meyerem.
Obě strany měly veliké ztráty. Britští a kanadští velitelé poznali, že boj se zkušenými německými tankovými divizemi nebude lehký. Navíc z Atlantiku přišla bouře, která znemožnila zásobování jednotek z vyloďovacích pláží. Další operace mohli velitelé naplánovat na konec června. Boje dopadly se střídavými úspěchy. Někde se podařilo Němce o něco zatlačit, jinde ale obránci donutili útočníky se stáhnout.
Nepomohly ani bombardéry
Na 18. července Montgomery naplánoval hlavní útok. Cestu měl prorazit ranní nálet 2100 amerických a britských bombardérů. Ten zem proměnil v plochu plnou kráterů. Sice některé německé jednotky zničil, ale když se britské a kanadské tankové jednotky vrhly do útoku, přivítala je hustá palba děl ráže 75 a 88 milimetrů. Tanky které prorazily, nakonec narazily na zakopanou 12. tankovou divizi SS a byl konec. Pokus o průlom stál Brity 400 tanků.
Němci linie udrželi, ale situace se změnila začátkem srpna. V tu dobu americké jednotky na jihu konečně prolomily německou obranu a začaly rychle postupovat do Bretaně. Odpor německých jednotek vyčerpaných dvěma měsíci bojů se začal hroutit a začaly ustupovat. Snahy o dobytí Caen znamenaly na obou stranách ztrátu 101 tisíc mrtvých a raněných vojáku. Přes neúspěch měla bitva význam v tom, že vázala německé tankové divize. Ty nemohly bránit v americkém průlomu. Cean bylo téměř zničené.