Saddam Husajn pohřbil do písku vlastní letectvo. Vojenská lest, nebo jen diktátorská paranoia?

Po invazi Spojených států do Iráku v roce 2003, kdy hledaly jaderné, biologické nebo chemické zbraně, našli američtí vojáci spoustu bizarních věcí – záchody a zbraně ze zlata, korán psaný krví i Saddámem napsaný milostný román. I když nenašli žádné zbraně hromadného ničení, podařilo se jim přeci jen nějaké zbraně najít. Konkrétně našli letadla pohřbená v písku vedle dokonale fungujícího letiště.

Překvapení skryté v písku

Jednoho dne v roce 2003 začaly americké jednotky poblíž letecké základny al-Taqqadum v Iráku vytahovat z písku desítky stíhaček MiG-25 Foxbat a bombardérů SU-25 Frogfoot, u nás známých jako Hrábě. Letounům chyběla křídla, ale většinou zůstaly poměrně zachovalé, přestože byly v písku poměrně dlouho. Po celé základně se povalovala irácká nefunkční letadla, která před válkou nikdo neodklidil. Proč by někdo svá funkční letadla záměrně pohřbíval do pouště?

iZdroj fotografie: Public Domain

Odpověď začíná tím, že irácké letectvo nestálo při obraně iráckého vzdušného prostoru za nic. V íránsko-irácké válce, která trvala až do konce 80. let, se irácké letectvo dokázalo rozumně postavit proti vynikajícím letounům, které v té době měla ve výzbroji Íránská islámská republika. Íránští stíhací piloti však byli velmi dobří a iráčtí piloti museli obvykle prchat z oblohy před náporem íránských F-14 Tomcat.

Fiasko během Pouštní bouře

Proti ostatním blízkovýchodním mocnostem však mohla letecká síla Saddáma Husajna v bojích skutečně něco znamenat – ale to jen proti blízkovýchodním zemím. Proti Spojeným státům to byla jiná záležitost. Krátce po zahájení operace Pouštní bouře v roce 1991 se stovky iráckých bojových letadel zvedly z runwayí.

Piloti ovšem nezamířili proti spojeneckým silám. Roku 1991 mělo irácké letectvo kolem 750 letadel a bylo šesté nejsilnější na světě. Proti koalici v čele s USA, jejíž cílem bylo osvobození Kuvajtu, to bylo nic. Zvláště, když většina iráckých strojů byly starší typy sovětské výroby. Své „hrdé ocelové orly Saddáma Husajna“ piloti otočili směrem do Íránu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Plán byl takový, že po válce, nebo pokud se Spojenci nezastaví v Iráku a vrhnou se na Írán, se stroje vrátí do Iráku. Mnozí piloti však své stroje „zachraňovali“ bez rozkazu. K sousedům odlétlo celkem 147 nejcennějších strojů. Iránci však Saddámova letadla zabavili jako součást reparací a veškeré žádosti o vrácení Teherán odmítl. V leteckých soubojích Irák nakonec ztratil 36 strojů a 227 letadel bylo zničeno Spojenci na zemi.  

Diktátorův nový plán

Iráčtí piloti byli připraveni jít bránit svou vlast před invazí vedenou Spojenými státy i v roce 2003, ale irácký diktátor chápal svoji slabost. Z kdysi mocného letectva zbylo pouhých 270 letadel, z čehož jen asi polovina byla letuschopná. Saddám Husajn věděl, co může americká technika udělat s jeho letadly. Zvláště teď, když Spojené státy měly ve výzbroji nové stíhačky F-22. Iráčany by roztrhaly na kusy.

iZdroj fotografie: Public Domain

Diktátor si také pamatoval, že mnozí jeho piloti v první válce v Zálivu, když byli vysláni bránit režim, právě věrností k němu netrpěli. Raději odletěli se svými stíhačkami do relativního bezpečí Íránu, než aby bojovali a čelili zničení. Saddám počítal, že se bouře přežene, on ji samozřejmě přežije a potom bude chtít své letectvo zpět. Proto se rozhodl, že všechny své nejvzácnější stroje udrží v bezpečí.

Pouštní sarkofágy pro letadla

Na leteckých základnách al-Taqqadum a al-Asad Husajn nařídil, aby jeho nejmodernější stíhačky byly rozebrány a zakopány do písku poblíž letišť. Při zpětném pohledu to bylo pro letadla pravděpodobně dobré rozhodnutí. Vše, co zůstalo nepohřbeno, bylo během invaze americkým letectvem na zemi rychle a bezezbytku zničeno. Pod úderem „Koalice ochotných“ irácké vzdušné síly téměř zmizely.

iZdroj fotografie: Public Domain

Saddám správně odhadl, že uložením letounů do písku zabrání jejich zničení. Daleko horší odhad projevil v tom, že až vše skončí, bude stále u moci, bude je moci vykopat a využít je k zastrašení svých nepřátel a sousedů. Osud tomu však chtěl jinak. Stroje nakonec vyzvedli Američané a jeden MiG-25 odvezli do USA, kde byl rekonstruován a stal se exponátem v muzeu amerického letectva v Daytonu ve státě Ohio. 

Zdroj: WeAreTheMighty