Tanky NATO mohou být v Evropě nepoužitelné. Obrovský problém je potřeba vyřešit pro případ ruské invaze

Americká armáda a její nejbližší spojenci mají problém. Polsko a Pobaltí, tedy oblast světa, kde s největší pravděpodobností v případném konfliktu nasadí svá nejtěžší vozidla pro pozemní boj, je celá poseta chatrnými starými mosty, které neunesou jejich váhu. Americká armáda se sice snaží nakoupit mostní tanky, které mohou pomoci tento problém zmírnit, ale i zde naráží na velké problémy

Návrat těžké techniky do Evropy

Požadavek je jasný. Aby armáda USA a její spojenci v NATO odradili Rusko od útoku na Polsko a Pobaltské státy, měli by nasadit těžké obrněné síly, jako jsou tanky M1 Abrams, obrněná bojová vozidla a samohybné dělostřelectvo. Kalifornský think-tank RAND s úzkými vazbami na americkou armádu, ve své zprávě z února 2020 zdůraznil význam těžkých pozemních sil.

„Výsledky analýzy poskytují konzistentní závěry o odstrašujících účincích nasazení těžkých pozemních sil a protivzdušné obrany,“ vysvětluje RAND, „zejména při nasazení v místě potencionálního ozbrojenému střetu. Dokonce není nutné v první linii potenciálního konfliktu.“ Jedinou mechanizovanou americkou silou trvale působící v Evropě je pluk vybavený 300 kolovými vozidly Stryker. Na kontinentu je rovněž dislokována 173. výsadková brigáda. Z rozhodnutí Pentagonu se nedávno vrátil do Evropy prapor pásových raketometů.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY-SA

Druhý prapor by se k němu měl připojit v roce 2022, takže v té době bude mít služba na kontinentu přibližně 18 raketometů. Americká armáda rovněž vysílá do Evropy vždy jednu obrněnou brigádu, každou na devítiměsíční rotaci. Typická obrněná brigáda má přibližně 90 tanků M1 Abrams a 130 bojových vozidel M2 Bradley a přibližně 18 samohybných houfnic M109.

Země NATO dohromady drží ve stejném regionu asi 130 tanků – a asi 90 z nich jsou americké M1 Abrams. Rusko naproti tomu má v oblasti přibližně 760 tanků v přímém dosahu pobaltských členů NATO.

Příliš těžká monstra pro polské mosty

Americké tanky a tanky NATO však váží 60 tun a více. To je problém. „Zatímco západoevropská infrastruktura byla během studené války často posilována, aby zvládla hmotnost více než 60tunových tanků NATO, Východní a Střední Evropa si nemusela dovolit tak robustní výstavbu. Stačilo pouze když jejich mosty unesou mnohem lehčí sovětské tanky, jako je 45tunový T-72,“ vysvětlil Sydney Freedberg, Jr. na stránkách Breaking Defense.

iZdroj fotografie: Public Domain

„Zejména Polsko má mnoho řek a málo zpevněných mostů,“ dodal Freedberg. Právě Polsko se dostalo do sporu s regulačními orgány Evropské unie a NATO, protože není schopno zajistit přepravu těžké techniky. Co to znamená z vojenského hlediska? Hlavní bojový tank M1 Abrams a většina příbuzných tanků z NATO, tedy britský Challenger 2, německý Leopard II, dokonce i francouzský Leclerc, o hmotnosti více než 60 tun nejsou schopny bez nebezpečí přejet mnoho polských mostů do oblastí, kde je aliance nejnaléhavěji potřebuje.

Problém s mostními tanky

Americká armáda má ve výzbroji mostní tanky, které jsou schopny méně široké vodní toky pomoci těžké technice překonat. Jenže asi 200 ze zhruba 250 mostních tanků ve výzbroji americké armády jsou tanky AVLB ze 70. let, které používají podvozky tanků M60 a jsou příliš zastaralé, pomalé a nespolehlivé na to, aby udržely krok s rychle jedoucími moderními tanky.

iZdroj fotografie: Public Domain

Zbytek tvoří mostní tahače Wolverine z 90. let, které používají podvozek M1 Abrams. Wolverine je modernější a rychlejší, ale jeho mostní mechanismus je složitý. „Zjistili jsme, že je náročný na obsluhu a údržbu,“ řekl pro Defense News podplukovník Jeff Biggans, armádní specialista pro překonávání vodních překážek.

Nové mostní tanky v nedohlednu

Americká armáda vyvíjí nový mostní tank Joint Assault Bridge, který kombinuje techniku mostního zařízení AVLB s rychlým podvozkem M1. JAB má však problémy. První testy nové mostní nástavby v roce 2019 zjistily vážné nedostatky. „Problémy, které se zatím nepodařilo překonat, se týkaly především hydraulického systému a problémů s výcvikem posádek,“ uvedl pro Defense News Steve Rienstra, manažer projektu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Společnost Leonardo DRS, která JAB vyvíjí, přepracovala celý mostní systém. Armáda vyjádřila přesvědčení, že další kolo testování dopadne pro JAB lépe. Mezitím však Pentagon snížil rozpočet projektu o 126 milionů dolarů z předpokládaného rozpočtu ve výši 200 milionů dolarů na rok 2021. Znamená to přinejmenším to, že se nová mostní vrstva dostane do výzbroje se zpožděním – a to právě ve chvíli, kdy armáda a její spojenci potřebují nějaký způsob, jak dostat své tanky přes polské řeky, jejichž mosty jsou pro tak velkou zátěž příliš chatrné.

Zdroj: National Interest