Létající pevnost plná kulometů naháněla strach. Upravený americký bombardér měl k dispozici 16 hlavní

Když spojenci zahájili bombardovací ofenzívu proti nacistickému Německu, brzy zjistili, že to nebude tak jednoduché. Teorie, která předpokládala, že se svazy bombardérů sami ochrání proti stíhačkám, se ukázala jako velmi lichá. Ztráty spojeneckých bombardérů rostly tak, že Britové přešli jen na noční nálety. Američané zůstali u mnohem přesnějších denních náletů a snažili se zajistit bombardérům větší ochranu.

Americké stroje měly mohutnější výzbroj

Věřili, že to je možné. Britská letadla byla jen slabě vyzbrojená. Bombardéry jako Wellington nebo Lancaster měly maximálně osm kulometů kalibru .303. Americká letadla jako B-17 a B-24 disponovala mnohem mohutnější výzbrojí. Většinou deseti až 13 kulomety kalibru .50. Z počátku proto velitelé věřili, že soustředěná palba dokáže stíhače zahnat. Německá letadla byla ale velmi kvalitní a ani tolik těžkých kulometů nestačilo.

iZdroj fotografie: Public Domain

Vznikl proto jednoduchý nápad. Pokud to není dost, musí jich být mnohem více. To samozřejmě znamenalo velkou hmotnost navíc, proto takto vyzbrojená letadla měla svazům poskytovat protiletadlovou ochranu a neměla se využívat k bombardování. Na projekt byly vybrané dva nejčastěji používané bombardéry na evropském nebi.

Létající pevnost plná kulometů

V roce 1942 tak společnost Lockheed upravila bombardér B-17F na verzi nazvanou YB-40. Nesla mnohem více kulometů než klasická létající pevnost. V oblasti rádia měla druhou hřbetní věž. Po stranách místo jednoho kulometu disponovala kulometnými dvojčaty. Další dálkově ovládaná věž byla v podbřišku. Celkem tak z trupu trčelo 16 hlavní. Místo pum vezlo letadlo dostatek střeliva, aby mohlo ochranu poskytovat dlouhou dobu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Podobně byl upravený i B-24 na stroj XB-41, který disponoval 14 kulomety. Když se ukázalo, že je letadel na konverzi nedostatek, byl projekt zrušen. Nakonec tak Američané měli jen několik YB-40. Ale potýkaly se s několika problémy. Kvůli přidané výzbroji měly nižší rychlost a stoupavost než klasické stroje. Přesto nakonec byly nasazené, ale jen s velmi kontroverzními výsledky.

Záznamy mluví o 48 bojových vzletech. Během nich stroje sestřelily pět stíhaček, naopak jeden z nich sundala z oblohy německá protiletadlová obrana. Když letectvo začalo dostávat stíhačky P-47 a hlavně P-51 s dlouhým doletem, ukázala se potřeba těchto protiletadlových bombardérů jako zbytečná. Mustangy doprovázely svazy až nad Německo a se stíhací obranou se vypořádaly mnohem efektivněji. Tato koncepce tak během krátké chvíle skončila.

Zdroj: Wearethemighty