Hledáte-li letadlo, bez kterého by se americké námořnictvo neobešlo, devět z deseti jeho důstojníků pravděpodobně jmenuje turbovrtulový P-3 Orion z dílny americké zbrojařské firmy Lockheed Corporation.
Tenhle hlídkový námořní letoun, který je díky senzoru v ocasní části schopen odhalit i hluboko ponořené ponorky, poprvé vzlétl už na konci roku 1959, ale z oblohy jen tak nezmizí. Základní charakteristiky letadel P-3 Orion jsou:
- Počet členů posádky: až 11
- Maximální rychlost: 761 km/h
- Rychlost při hlídce: 382 km/h
- Operační rádius: 2 491 km
Vzdušný vytrvalec
Pokud jde o čas, který je P-3 Orion schopen strávit ve vzduchu, nemá konkurenci ani mezi o dekády mladšími letadly stejné kategorie. Aby na stanovišti vydržel co nejdéle, může při hlídce vypnout jeden, a za velmi příznivých okolností dokonce dva ze svých čtyř motorů, čímž pochopitelně ušetří až polovinu paliva, které by jiný stroj spálil. Podle výrobce pak dokáže P-3 Orion bez mezipřistání či dotankování vydržet hlídkovat na obloze více než 17 hodin v kuse.
Zabiják lodí i ponorek
Kromě hlídání vzdušného i námořního prostoru ovšem umí být P-3 Orion také nebezpečný. Není-li maximálně zatížený palivem, aby mohl hlídkovat co nejdéle, může být vybaven protiponorkovými bombami včetně jaderných hlubinných pum nebo raketami vzduch-země. A až do vyřazení atomové bomby B57 v roce 1993 mohl být P-3 Orion jadernou hrozbou také pro pozemní cíle a na hladině plující plavidla.
Lovec hurikánů
Kromě vojenského využití našlo také několik letadel P-3 Orion uplatnění v civilní sféře, nejčastěji pro vědecké účely. Například americký Národní úřad pro oceán a atmosféru používá dva tyto stroje k průzkumu hurikánů a dalších povětrnostních anomálií. Další speciálně upravený letoun P-3 Orion je k dispozici potřebám NASA. A několik letadel, které už námořnictvo vyřadilo, využívají také hasiči při hašení lesních požárů.