Rusku dochází vojáci, tak sahá po zoufalé taktice. V Podněstří nabízí pasy výměnou za boj na Ukrajině

Dekret č. 330 na první pohled vypadá jako administrativní gesto, zjednodušení papírování pro lidi, kteří v separatistickém regionu žijí desítky let. Jenže když ho čteme vedle čísel o ruských ztrátách na Ukrajině, vedle celoročního odvodu 261 tisíc branců pro rok 2026 a vedle už existujícího ruského modelu „občanství za vojenskou službu“, vynoří se jiná logika. Moskva si v Podněstří nebuduje jen politický vliv. Rozšiřuje si zásobu lidí, které může současně „chránit“ i vojensky využít.

Co přesně dekret říká a co zamlčuje

Text dekretu je překvapivě stručný. Dospělí rezidenti Podněstří, kteří tam v den účinnosti trvale žijí, mohou žádat o ruské občanství ve zjednodušeném režimu. Odpadá pětiletý pobyt v Rusku. Odpadají zkoušky z ruštiny, historie i práva. Stačí doklad totožnosti, potvrzení o bydlišti a výpis z rejstříku trestů. Žádost se podává přes ruská diplomatická a konzulární zastoupení, nikoli přes podněsterské instituce. Moskva tím staví paralelní občanskou infrastrukturu mimo jakýkoli dosah Kišiněva.

Nejcitlivější je bod 8. Říká, že žádost se nemá zamítat ani tehdy, když žadatel slouží v podněsterské armádě, bezpečnostních nebo pořádkových složkách. Přitom obecný ruský zákon o občanství takovou službu v cizích ozbrojených silách standardně uvádí jako důvod k odmítnutí. Veřejný text dekretu nikde neříká „podepište kontrakt a dostanete pas“. Ale právní most mezi občanstvím a uniformou je v něm zabudovaný.

420 tisíc ztrát a hledání nových lidí

Proč právě teď? Britský vojenský poradce při OBSE na konci dubna 2026 přednesl hodnocení, podle kterého Rusko za rok 2025 utrpělo zhruba 420 tisíc ztrát, z toho až 200 tisíc padlých, výměnou za pouhých 0,8 % ukrajinského území. Na to Kreml reagoval zavedením celoročního odvodu pro rok 2026 v rozsahu 261 tisíc branců. A už v listopadu 2025 Putin podepsal dekret č. 821, který cizincům přiznává zrychlené občanství po službě v ruských ozbrojených silách nebo přímo v operaci na Ukrajině.

Podněsterský dekret do tohoto řetězce zapadá. Moldavský premiér Alexandru Munteanu ho výslovně označil za „pravděpodobnou metodu Kremlu, jak doplnit vojska po ztrátách ve válce“. Prezidentka Maia Sandu dodala, že většina obyvatel regionu si od začátku války volila raději moldavské občanství. Moskva tedy nesklízí nízko visící ovoce, ale soutěží s už existující moldavskou právní vazbou.

Čísla z regionu: ani rezervoár, ani zanedbatelná veličina

Podle moldavské vlády je na levém břehu Dněstru a v Bendeře evidováno necelých 365 tisíc obyvatel, z nichž téměř 357 tisíc už drží moldavské občanství a přes 337 tisíc moldavský pas. Analytici z washingtonského CSIS odhadují skutečně žijící populaci na zhruba 300 tisíc, přičemž ruské občanství může mít kolem poloviny nebo více.

Podněstří samo o sobě válku na Ukrajině nerozhodne. Ale potenciálně desítky tisíc dalších lidí v regionu, kde Rusko už má vojenskou přítomnost i politický vliv, představují víc než symbolický přísun. A každý nový ruský občan v Podněstří je zároveň dalším argumentem pro kremelský narativ o „ochraně vlastních lidí“, tentýž narativ, který Moskva použila na Krymu, v Donbasu, v Abcházii i v Jižní Osetii.

Co to znamená pro Moldavsko a pro východní křídlo NATO

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě popisuje Podněstří jako nástroj ruského vlivu na vnitřní vývoj Moldavska. Podle jeho přehledových materiálů tam Rusko udržuje přibližně 1 500 vojáků, jejichž bezprostřední nasazení na frontě není pravděpodobné. Region ale může sloužit jako zázemí pro diverzní a hybridní akce.

EU na tento tlak reaguje několika kanály současně. Civilní bezpečnostní mise EUPM Moldova má mandát do května 2027 a zaměřuje se právě na hybridní hrozby, kybernetickou bezpečnost a cizí vměšování. Přes Evropský mírový nástroj Unie mezi lety 2021 a 2025 vyčlenila pro Moldavsko 197 milionů eur. Sankční režim za destabilizační aktivity vůči zemi byl v květnu 2026 prodloužen do dubna 2027. A přístupový proces k EU pokračuje, Evropská komise připomíná první mezivládní konferenci z června 2024 a růstový plán v objemu 1,9 miliardy eur, který zahrnuje i zvláštní pomoc obyvatelům Podněstří.

Pasportizace jako zbraň s dvojím ostřím

Vzorec je čitelný a opakuje se: nejdřív pasy, pak „ochrana občanů“, nakonec politický nebo vojenský nátlak. Rusko ho aplikovalo v Abcházii, Jižní Osetii, na Krymu i v Donbasu. Podněstří je další řádek v téže tabulce, s tím rozdílem, že tentokrát probíhá pasportizace ve chvíli, kdy Kreml prokazatelně hledá každý dostupný zdroj živé síly pro válku, která mu za rok spolkla stovky tisíc mužů.

Praktické nástroje Kišiněva jsou omezené, protože region fakticky nekontroluje. Moldavská vláda sází na právní a administrativní integraci obyvatel, evropskou podporu a na to, že moldavský pas je pro běžný život prostě užitečnější než ruský. Dekret č. 330 ale ukazuje, že Moskva nehraje o užitečnost. Hraje o loajalitu, a o těla do zákopů.