Za porážku nacismu položilo život obrovské množství lidí. Odette se štěstím přežila díky lži, které gestapo uvěřilo.
Hrdinka francouzského odboje, známá jen jako Odette, pracovala pro britskou vládu během druhé světové války. Když byla zajata a mučena nacisty, odmítla i přes opakované výhružky a bolestivé výslechy prozradit utajované informace.
Opustila dcery a riskovala život pro odboj
Odette Sansom, známá také pod příjmením Hallowes nebo Churchill, se narodila v roce 1912 ve Francii. S prvním manželem se přestěhovala do Británie. Po začátku 2. světové války se i se třemi dcerami vrátila do Francie, kde navázala kontakty se SOE, tajným zvláštním operačním úřadem Spojeného království ve Francii, a začala pracovat pro britskou vládu jako špiónka.
Dcery nechala v klášterní škole a cestovala po Francii jako spojka a „volný agent” odboje, připravena kdykoli infiltrovat nepřátelské německé složky, ať už armádní, nebo dokonce v rámci SS a gestapa. Přibližně po roce však byla prozrazena, zatčena známým německým lovcem špionů Hugem Bleicherem a převezena na ústředí německé bezpečnostní služby.
Když odmítla prozradit, kde se nachází její spolubojovníci a spojenci, nejenže zachránila životy dalších agentů, ale umožnila jim pokračovat v práci pro odboj. Po neúspěšných výsleších, při kterých byla i opakovaně surově znásilňována, byla převezena do koncentračního tábora Ravensbrück. Během následujících dvou let byla opět brutálně mučena, nejméně 14krát byla vyslýchána gestapem, přičemž její mučitelé z SS se kromě jiného neštítili vytrhat jí během výslechu všechny nehty na nohou.
Snášela i samotku více než tři měsíce, ale odmítla zradit své kolegy agenty. Jediným důvodem, proč ji nacisté nepopravili, byla její lež o spřízněnosti s Winstonem Churchillem. Falešně také prohlašovala, že její kolega agent Peter Churchill je její manžel. Žádný nacista v okupované Paříži nebyl ochoten nařídit popravu agenta, jenž by později mohl mít pro Berlín značnou hodnotu.
V koncentračním táboře zůstala až do konce války. Po osvobození Odette Sansom obdržela jako první žena v historii George Cross, nejvyšší civilní cenu Spojeného království za odvahu, vytrvalost a obětavost. Do konce svého života podávala svědectví o hrůzách nacistického režimu a účastnila se procesů s válečnými zločinci. Zemřela v roce 1995.